Ženatý se závazky

Epizoda 247:

Grime and punishment (1104)

Přepsal Lukáš Kadlec (lkadlec@post.cz)

 

PROLOG

Peggy sedí na gauči. Vejde Al a sedne si vedle ni.

AL) Tak Hele, Peggy, chtěl jsem použít kartu na peníze. Strčil jsem jí tam, vypadla ven – ta mašina se smála.

PEGGY) Co to připomíná? Kolikrát jsem ti povídala, Ele, že to tam musíš strkat správně! Zmáčknout správný knoflík taky neuškodí.

AL) Peggy, přestaň utrácet naše prachy!

PEGGY) Já je neutrácím! Já je investuju.

Al vezme do ruky talíř, který Peggy koupila.

AL) Ano Peggy a ta investice se nikde nevrací rychlejš, než na talíři s poslední večeří páně.

Peggy vezme Alovi talíř.

PEGGY) Nevystihli toho Jidáše přenádherně? Víš, ty nejsou k dostání v žádném obchodě.

Al vezme druhý talíř.

AL) Zatímco jídlo, který na talíře patří, je.

Hodí talíř do křesla. Peggy ho jde sebrat.

PEGGY) Odpusť mu bože. On neví co činí!

AL) Peggy, televizní nákupy přestanou!

PEGGY) Dobře Ele.

Peggy položí talíř a jde ke dveřím.

AL) Kam jdeš?

PEGGY) Budu abstinující nákupoholik.

AL) Dobře.

PEGGY) Ale na to potřebuju šaty.

Peggy odejde. Příjde Kelly.

KELLY) Čau! Tati, potřebuju stovku na něco opravdu, opravdu, opravdu důležitýho!

AL) Ne melounku, nebudeš nakupovat další most, že ne?

KELLY) Co bych dělala se šesti mostama? Ne, to je pro mou kariéru herečky. Mluvím o pokračovacím kurzu. No jo, improvizuj, když nic nemáš.

AL) Tak si vyimprovizuj stovku.

KELLY) Dobře, díky! Ale počkej! Jak improvizovat s penězma, který nemám?

AL) Zeptej se matky.

Vejde veselý Bud.

BUD) Poslouchejte, skvělá novina!!! Je to oficiální!

KELLY) Áááá, tak Illinoi konečně uznala posvátnej svazek mezi tebou a tvou rukou?

BUD) Stejně jako posvátnej svazek mezi tebou a každým, kdo má novej niklák. Tati! Zrovna jsem sehnal velkou reklamu pro jednoho z mých klientů.

AL) Ale, hele, hele! Znamená to, že dokonce přicházíš k penězům?

BUD) Né tak jako ty na kopírce, ale…

AL) No, to by náhodou bylo vyšlo, nezapomenout, že maj bejt barevný.

BUD) No, já si svý peníze vydělávám.

AL) Tak jestli vyděláváš, moh bys platit nějakou činži.

BUD) Činži?

AL) Víš synku, ty byla jedn z věcí, kterou tě měli dávno naučit ve škole.

BUD) Proč já?! Proč nechceš činži po Kelly nebo po mámě?

AL) Nó synku, Kelly tu nespí celý roky a kdybych chtěl činži po mámě, mohla by něco… chtít.

BUD) Za to doupě rozhodně žádnou činži platit nebudu.

AL) Pak víš, co bude dál, Bude.

BUD) ee…

Bud si vezme ze záchoda raneček a je připraven odejít.

AL) Nejlepší nákupní vozejčky jsou ve Foottownu.

Bud odejde.

 

ÚVODNÍ TITULKY

Al sedí na gauči kouká na TV. Příjde Kelly.

KELLY) Čau tati. Dělám domácí úkol na kurz improvizace. Řekni mi nějakou situaci.

AL) Taťka se kouká na baseball.

KELLY) Tak jo.

Kelly začne předvádět Ala. Sedne si na gauč, zastrčí si ruku do kalhot a začne vydávat zvuky jako Al.

AL) A teď táta seká trávník.

Kelly se zvedne.

KELLY) [otráveně] Blbej trávník, blbý děti, blbá žena…

Peggy příjde ze schodů.

KELLY) [k Peggy] Na to zapomeň Peggy, dneska sex není.

Al se začne usmívat.

PEGGY) Dobře zlato, jako by byl [sedne si na gauč vedle Ala]

Kelly odejde ven.

PEGGY) [k Alovi] Kurz improvizace?

AL) [směje se] Nejlíp utracený peníze za můj život a to počítám i mou sadu tři synové svatý trojice.

Vejde Bud s ranečkem na holi - je celý špinavý. Al vstane a jde mu naproti. Pak si všimne, jak venku Kelly seká imaginární sekačkou trávu a zamává jí.

AL) [k Budovi] Hele synku, kdepak couráš?

BUD) Spal jsem u Luckyho v boudě! Máš představu, jaký to je spát s někým, kdo tě soustavně olizuje a funí na tebe a pořád ti šmrdlá ocasem do obličeje?

AL) Vítám tě v mým světě.

BUD) To není fér, tati! Když jsem bydlel nahoře, nemusel jsem platit.

AL) Nó, protože to bylo mnohem míň žádaný místo. Bylo to blízko týhle [ukáže na Peggy].

BUD) Dobře, fajn. Kolik myslíš, že bych měl platit?

AL) Synku, to mám všecko v kupě. A je to založený na velice komplikovaným vzorci, na kterým sem pracoval od tvýho porodu.

Al vyndá ze skřínky nějakou knihu a sedne si na gauč k Peggy.

PEGGY) Ó podívejme! Budova knížka mimina!

Bud si sedne na gauč vedle Peggy a dívá se do knihy. V ruce drží skleničku se sodovkou.

BUD) Hele! Já nevěděl, že jste to založili?

AL) Ale jó.

PEGGY) Ááá! Podívej na to! [ukazuje do knihy] První výdaj miminka.

AL) Jo. Jeden prasklej kondóm.

Al a Peggy se začnou smát.

PEGGY) A hele Bude. Tady je tvůj první dudlánek! [vyndá z knihy ponožku]

BUD) Fusekle?

Al se začne smát.

AL) [k Peggy] Hele, já myslím, že kdybychom mu dávali víc gumy, když mu rostly zuby, nemusel s ní teď randit.

PEGGY) Jó!

Al a Peggy se zase začnou smát.

PEGGY) Ó hele Bude! [ukazuje do knihy] Tvá první slova.

BUD) [čte z knihy] Potřebuju jíst… Bud chce jíst… au?

PEGGY) Nikdo nemá rád ufňukaný dítě, Bude.

Al a Peggy se smějí.

BUD) Proč tam nejsou moje fotky?

AL) Mezi náma synku, byl si strááášně šeredný dítě [směje se]

PEGGY) Mě ses zdál překrásnej.

AL) [k Peggy] Jó, dyť si mu přikrejvala obličej plínkou! [zase se směje]

PEGGY) Někdy jsem popletla obličej a zadeček.

AL) Tak hele synku. Tady je to všechno - každá chvilička a každej cent, co si mě stál od tý doby, co ses narodil.

Bud se napije sodovky.

AL) Jedna soda, to je pětašedesát centů.

BUD) Ty to všechno pořád zapisuješ?

AL) Kdepak, to je překonaný.

Al vyndá z knihy čtečku čárových kódů a přejede s ní bo sklenici se sodovkou. Čtečka pípne.

BUD) To… to… to je šílený!!! Dobře, dobře, fajn. Takže dvě stovky měsíčně, ale podle zákona. Tady je šek a nájemní smlouva.

Al podepíše smlouvu. Venku je vidět Kelly, jak stále předvádí sekání trávy.

AL) Beru. Platí.

BUD) Prima. Teď, když ti platím, budeš to muset opravit.

AL) Opravit? Co?

BUD) Hele, já znám svý práva. Podle zákona tě můžu ohlásit na bytovej úřad.

AL) [naštvaně] Já, podle zákona otec, ti jí můžu nezákoně ubalit. Ten spodek je v naprosto dokonalým stavu!

 

STŘIH – Ve sklepě.

Je tam Bud, Al a tlustá inspektorka.

INSPEKTORKA) …to podzemí je určené k demolici.

AL) A na základě čeho?

INSPEKTORKA) Stojím tu přímo v moři močůvky!

AL) Madam, do vašich problémů mi nic není.

INSPEKTORKA) A co tyhle krysy? [Ukazuje na zem]

AL) No… jak… jak se sem dostaly?

BUD) Ty chtěj odsud!

INSPEKTORKA) To vedení je zřetelně nedostatečné!

AL) Ale to je nemožný, to jsem dělal sám!

Al se dotkne vedení a dostane ránu.

INSPEKTORKA) Pane Bundo, měl jste měsíc, aby jste to upravil.

AL) Vy celej život a nemáte demoliční výměr.

INSPEKTORKA) Tak dost! Pane Bundo, jste mizerný domácí a z moci svěřené mě bytovým úřadem, neopustíte tento suterén, dokud nebudete ochoten udělat příslušné opravy.

AL) Co… co když příjde požár? To vedení je zřetelně nedostatečný!

Inspektorka něco vyndá z kufru a dá to Alovi kolem krku.

AL) Co to… co to sakra děláte?

INSPEKTORKA) To je elektronické zařízení na omezení pohybu. To vám zabrání opustit tuto místnost.

AL) Jako vám turniket vaše boky!

Inspektorka přidělá na zeď nad schodama nějaký čtvercový elektronický přístroj.

INSPEKTORKA) Když příjdete na dvě stopy nebo se vzdálíte na deset stop od tohoto zařízení [ukáže na tu krabici], dostanete šok.

AL) [směje se] Jóóó, jasně! Toho se tak leknu Ten obojek, že by mě měl udržet v týhle díře?

Když Al dojde blízko ke té elektronické krabici, dostane od “obojku” elektrickej šok. Bud se mu začne smát.

BUD) [směje se] Nó, pojď si na mě! Pojď! Pojď, pojď! Dělej!

Al chce Buda chytit, ale dostane další ránu.

STŘIH – Ve sklepě

Je tam Al, Bud a Kelly. Bud si něco zapisuje do notesu. Al má na krku elektrický obojek a snaží se dostat k jídlu, které je však mimo Alův dosah. Pokaždé, když už Al skoro jídlo má, dostane ránu.

BUD) Fascinující! Přes tři hodiny negativních impulzů – objekt pokračuje v pokusech dostat se k potravě.

Al zase dostane ránu.

KELLY) [k Budovi] To je ale idiot. Víš, taťka by potřeboval trochu proběhnout.

BUD) Ne. Tady odsuď ho nepustíme.

KELLY) Ó ne, ne, ne, ne, ne! Já myslela opatřit mu takový to… nó… víš, obrovský kolo, jako pro křečka. Tam by běhal!

BUD) Kelly, kde… kde myslíš, že to kolo vemeš?

KELLY) V krámě s nadměrnejma křečkama.

Kelly odejde.

BUD) [zapisuje do notesu] Zápis, týkající se dlouhodobě sledovaného objektu – IQ stále klesá. Dno v nedohlednu.

Al dostane další ránu.

BUD) Tati, tak uděláš ty opravy?

AL) Ne, ty degenerovanej nevděčníku!

BUD) Tak hele! Takové výrazy byly v pořádku u dítěte. Teď, když jsem platící nájemník, žádám jednání s dospělým.

AL) S dospělým?! Vždyť ještě bydlíš doma!!!

BUD) Ty ještě děláš v krámě!!!

AL) Jó, jenže v budoucnosti budu zástupce vedoucího… když se dostanu vodsud!!!

BUD) Odsud odejdeš, když uděláš opravy.

AL) Nikdy! Jde tu o princip! Možná bych si moh cestu ven uplatit. Co takhle sto babek?

BUD) Ty máš namnožený. Nikdy!

Al vyndá z peněženky peníze.

AL) Dobře, dvě stovky.

BUD) Třista.

AL) Áá, to né. Co si myslíš! Že jsou zadarmo? Každá stodolarovka příjde na osm centů!

BUD) Kde je originál?

AL) ??? [naštvaně] Jéé!!! Já nechal originál v tý kopírce!!!!

Al chce vyběhnout ze sklepa, ale přiblíží se k elektronické krabici a dostane ránu.

BUD) [zapisuje si] Idiocie je zajisté dědičná… [zamyslí se].. eee… v případě žen.

PEGGY) [její hlas se ozývá ze shora] Ach Ele! Slíbil si, že vyneseš smetí!

AL) [směje se] To je mi líto Peggy! Já bych rád, ale ještě jeden šok a mý játra jsou smažený.

PEGGY) [stále jen hlas] A kdo mě bude drbat na prdelce?!

AL) Peggy promiň, ale zákon je zákon. Udělal jsem zločin, tak si ho odsedím.

 

STŘIH – Ve sklepě.

Al je sám ve sklepě. Jefferson se snaží prolézt do sklepa malým okýnkem ve zdi, ale moc mu to nejde.

JEFF) Ele! Psst! Hej!

Jeff uvízne v okně. Al vstane.

AL) Jeffersone?!!

JEFF) Nemůžu dál!

AL) Tak se rozveď. Jen mě zachraň!

JEFF) Já tě přišel zachránit, ale… ale tady se… se ke mně blíží opravdovej obrovskej pavouk! [ukazuje na zeď vedle okna]

AL) Hele! To že sem zavřenej je to nejlepší, co mě potkalo!

JEFF) Co to povídáš Ele. Tohle je basa!

AL) To tedy ne! Vězení je nahoře. Tam teda jo! Ředitel věznice zrzek vyhrožuje s pecí!

Do sklepa vchází Marcy a Bud.

MARCY) [k Budovi]dobře, tak na rovinu. Al je tam dole…

Jakmile Jefferson uslyší Marcy, popadne plakát holky v bikinách a zakreje se s ním. Z  plakátu jsou však vystřižené prsa a Jeff nimi pozoruje dění ve sklepě.

MARCY) …a já ho můžu mučit? [směje se] Ber další stovku! [dá Budovi sto dolarů]

BUD) Hezkou zábavu! Ale… musíte bejt do dvou pryč. To byste zírala, kolik lidí ho chce mučánkovat!

MARCY) Né, nezírala.

BUD) [k Alovi] Tak tati, máš se tady dobře, že jo?

AL) Jó!

BUD) [směje se] Tak si zahrajeme první mučánkovací kolo.

Marcy dojde k Alovi.

BUD) Naše první účastnice je od sousedů. Je bankéřka a zanícená hráčka golfu. V posteli krásně řve.

Marcy se na Buda zamračeně podívá.

BUD) [k Marcy] ee… bydlím hned vedle… je tu proslech [odejde ze sklepa].

AL) Tak co mi udělá, Bude? Vydloubne mi oči? Bude na mě sedět, dokud neprasknu? [směje se]

MARCY) Ele? Povídala jsem ti už někdy, jak jsem se stala feministkou? Všechno to začalo, když jsem si přečetla záhady feminismu a odhodila svou Ladyship.

AL) Tak to máme dvě chyby.

MARCY) [ukazuje na plakát, pod nímž je Jefferson] Všiml sis někdy, jak tě ty bradavky na tom plakátě sledují po celé místnosti? [vezme do ruky kladivo] To je pro ženy ponižující!!! [hodí kladivo na plakát – Jeff zařve]. Takže dál – doopravdy jsem procitla, když jsem se rozhodla, že svůj orgasmus si budu řídit sama [začne se smát]. Víš Ele, jak se rozvinulo mé ženství?

AL) [zoufale] Ach bože, co můj chuák žaludek!!!

MARCY) To víš, nemohla jsem to udělat bez podpory mého ženského spolku. Jednoho dne jsme se všechny sesedly zcela nahé do jednoho kruhu. Pak nás všech šest vytáhlo kapesní zrcátka a hádej, co se stalo?

AL) [zoufale] Dva… dva a čtyřicet let smůly?

MARCY) Ten den vznikla tahleta epická báseň: Nevím, zda nemám se vzdát naděje, že můj bod G se na mě někdy usměje

 

STŘIH – Ve sklepě.

Je tam Al a Bud.

BUD) Teda, to musím uznat chlape – silák, že tě to nezlomilo.

AL) Víš, s kým jsem ženatej. Mučení je můj bratr.

BUD) Takže zavoláme našeho druhého hosta. Je to začínající herečka, zlobivá sestra a zrovna se naučila abecedu – Kelly Bundovááá! Prosím póóójď!!! Pójď!

Vejde Kelly, oblečená jako indiánka a nese nějakou krabici.

KELLY) Howgh [čte, jak psáno] , tati.

BUD) Kelly bude improvizovat o historii spojených států. Bav se [směje se].

Začne hrát hudba.

KELLY) To být tvoje pravá jméno John Smith? Já myslet, ty jeden veliká zabiják.

Kelly hodí sekeru. Al zařve.

KELLY) Promiň, bouře v kaťatech.

 

STŘIH - Ve sklepě. Hraje hudba “Relevant”

Kelly hraje jinou historickou postavu.

KELLY) Jak krásný den pro naši novou vlast! Porazili jsme Brity a mě se narodil krásný malý hošík. [v ruce chová dřevěné mimino] Dám mu jméno Bob Dole!

 

STŘIH – Ve sklepě.

Kelly je oblečená jako Scarlett O´Harová

KELLY) Generále Shermane! Nezažehl jste plamen jen v mé Atlantě. Bůh je mým svědkem, že už nikdy nebudu nadržená!!!

 

STŘIH – Ve sklepě

Kelly je oblečená ve skafandru.

KELLY) Houstone! Chóóó! Mám problém! Chóóó! Vidíme Uran! Chóó! Zdá se mi, že máme na asteroidu výbuchy! Hej!!! Hej! Je to zapnutý?!

 

STŘIH – V kuchyni.

U stolu sedí Bud, Kelly a Peggy.

BUD) [otráveně] Von ty opravy neudělá. Je jako vosel.

PEGGY) Hm, zkus ho donutit vykoupat.

KELLY) Já dělala, co jsem mohla při mučení čínské dcery.

PEGGY) Tak jo. Musíme přijít na nějaké pořádné mučení pro tátu. Co je pro něj opravdu odporné a nesnesitelné?

Bud a Kelly se kouknou na Peggy.

PEGGY) Proč si prohlížíte mě?

 

STŘIH – Ve sklepě.

Al sedí na Budově posteli a má v uchu vrtačku. Pak ji vyndá a koukne se na maz, který je na ní nabalený.

AL) Páni! Za pár let je toho nádhernej kus! Ale tady dole to není špatný. Pár oprav a moh bych tu bydlet.

Al si vezme pivo a uslyší že někdo otevřel dveře od sklepa. Světlo se ztemní a začne hrát napínavá hudba.

AL) Kdo… kdo je to?

U vchodu do sklepa se na zdi objeví velký stín Peggy. Al je vyděšený. Peggy dojde k posteli.

PEGGY) Ó Ele! Máš povolenou manželskou návštěvu!

Al se snaží utéct.

AL) Fajn. Bude! Bude! Pomoct!

Al odběhne příliš daleko od elektronické krabice a dostane ránu. Peggy Ala chytne a popadne ho za límec.

PEGGY) Drž hubu, Ele. Teď si moje děvka!!!!

Peggy stáhne Ala se sebou na zem.

 

STŘIH – Ve sklepě.

Al leží na zemi v bolesti.

AL) [zoufale] Och ta hrůza! Ta hrůza! [Najednou uslyší, že někdo jde do sklepa] Né! Né, né,né,né,né! Peggy, já nemůžu!!!! Jsem celej otlačenej, samá modřina, do zadku mám vraženej hřebík!

Vejde Bud.

BUD) Klid tati.

AL) Ó synku, zaplať pánbůh. Synku, dostaň mě odsud, než se to vrátí zpět!!!

BUD) Slibuješ, že uděláš ty opravy?

AL) [nešťastně] Dobře synku, vyhrál si. Vyhrál.

BUD) Jé tati, máš od mámy pokousanej celej krk!

AL) Né, né synku, to já sám. Chtěl jsem si prokousnout hrdlo. Ta srážlivost!

BUD) Dobře. Já tě pustím, ale… e… ale ty mi musíš slíbit, že mi dáš náskok.

AL) Ale jistě synku! Co… co si myslíš, že budu dělat? Že tě budu stopovat a zabiju? Jistě, normální otec by to udělal, ale jsme Bundové.

BUD) Ach bože! Co bude. Sníš mě?!

AL) Né Bude. Chci tě poplácat po zádech. Víš synku, já… já si nikdy nemyslel, že toho budeš po mě mít moc. Já myslel, že si spíš Wanker než Bunda.

BUD) Proč?

AL) No, to víš… tvá lenost, tvý šikmý čelo, tvá schopnost chytat mouchy jazykem…

BUD) To poplácáváš po zádech?

AL) Né, né, né, né, synku! Hele, teď máš vztek, jako by měl každej, jenže ty se vztekáš a srovnáš se! Víš? Tím seš součástí veliký Bundovský tradice. Víš, já nikdy nezapomenu na mýho tátu – dobrák. Prodal moje kolo za frťana. Já na něj měl takovej vztek, že jsem ho přihlásil do armády [směje se]. Když se vrátil z koreje, byl tak naprdnutej, že já byl rád, že je na vozejčku.

BUD) To je krásnej příběh.

AL) Hlavní je, že vím, že hluboko uvnitř byl na mě pyšnej.

BUD) Řek ti to?

AL) Nó… moc toho nenapovídal, ale dvakrát mrknul jako že jo!

BUD) Chceš říct, že si na mě pyšnej, že jsem tě mučil?

AL) To jasně sem, Bude.

BUD) Učil mě ten nejlepší.

AL) Synu!

BUD) Tati!

Obejmou se a začnou se smát.

AL) Hele kamaráde, co kdybysme to tady dali do pořádku spolu?

BUD) Dobře, ale nejdřív dem na hamburger.

AL) Fajn, platím já!

Al dá ruku Budovi na kolem krku a společně jdou ze sklepa. Bohužel oba dva dostanou ránu.

 

ZÁVĚREČNÉ TITULKY:

CREATED BY: MICHAEL G. MOYE & RON LEAVITT
CO-PRODUCER: MICHAEL GREENSPON
PRODUCED BY: JOHN MAXWELL ANDERSON
CREATIVE CONSULTANTS: ALAN EISENSTOCK & LARRY MINTZ
EXECUTIVE STORY EDITORS: STEVE FABER & BOB FISHER
STORY EDITORS: VALERIE AHERN & CHRISTIAN McLACHLAN
STORY EDITORS: ERIC ABRAMS & MATTHEW BERRY
CASTING BY: RICK MILLIKAN C.S.A.
"LOVE AND MARRIAGE" LYRICS BY SAMMY CAHN AND JIMMY VAN HEUSEN
PERFORMED BY
FRANK SINATRA
ASSOCIATE DIRECTOR: NANCY COHEN
STAGE MANAGERS: RICHARD DRANEY & STEPHANIE SCOTT
MUSIC BY: JONATHAN WOLFF
ART DIRECTOR: RICHARD IMPROTA
ASSISTANT ART DIRECTORS: HEATHER ROSS & ALEX FULLER
EDITED BY: LARRY HARRIS & LEE GRAY
PRODUCTION ASSOCIATE: KITTY ROUKE
PRODUCTION CO-ORDINATOR: CARL STUDEBAKER
TECHNICAL DIRECTOR: ROBERT A. BOWREN
PRODUCTION CO-ORDINATOR: CARSON G. SMITH
DIRECTOR OF PHOTOGRAPHY: DAN KULETO AUDIO: J. MARK KING, ROBIN STRICKLAND, SCOTT GLICKMAN & ALAN ZEMA CAMERAS: STEVE CASALY, BETTINA LEVESQUE, JIM LUNSFORD, DENNIS TURNER
RE-RECORDING: ROY PAHLMAN & JOHN BICKLEHAUPT
PRODUCTION STAFF: PETER ALEXANDER, GARRY BOWREN, BERT L. COOK, CYNDI HOGLE, CHRISTY LATUSEK, BRANDON WAINWRIGHT
COSTUMES: MARTI M. SQYRES
PROPERTY MASTER: MICHAEL SEMON
MAKE-UP: KATHY ROGERS
HAIR STYLIST: DOTTIE McQUOWN
DOG TRAINER: STEVEN RITT

COPYRIGHT (C) 1996 ELP COMMUNICATIONS All Rights Reserved
ELP Communications is the author of this film/motion picture for purposes of Article 15(2) of the Berne Convention and all national laws giving effect thereto.
COLUMBIA a SONY PICTURES ENTERTAINMENT production.