Married with children – Ženatý se závazky
201 – 202. .Ship happens
919 – 920
Michele Wolf/Gerry Cohan
Regular cast
Al Bunda. . . . . . . Ed O'Neill
Peggy Bundová. . . . . . . Katey Sagal
Kelly Bundová. . . . . . .Christina Applegate
Bud Bunda. . . . . David Faustino
Marcy D´Arcy. . . . .Amanda Bearse
Jefferson D´Arcy. . . . .Ted McGinley
Pes Buck. . . . . Buck
Přepsal Lukáš Kadlec
Znělka
(U Bundů)
(Na gauči sedí Peggy a čte si nějaký časopis. Vejdou Bud a Kelly.)
Bud a Kelly: “Ahoj mami!”
Peggy: “Kelly, já jsem tak ráda, že jsi doma. Chystám se na tuhle novou soutěž, tak mi vymysli něco chytrýho.”
Kelly. “E…”
Bud: “Eeee….”
Peggy: “Něco se děje?”
Bud: “Jo! Chceš po někom s IQ hořčice, aby vymyslel něco chytrýho?”
Kelly: “ehm.. abys tedy věděl ty opičáku s ploutvema, já jsem stejně chytrá jako každej v téhle místnosti, tak na mě to svoje IQ radši nevytahuj!”
Peggy: “Ach… Bude, já jsem tak ráda, že jsi doma.” (Ukazuje do časopisu) “Tahle společnost dámských hygienických potřeb hledá mladšího kamaráda pro svýho maskota Tubíka. Nevzal bys to?”
Kelly: “Mami, na Budovu obranu, mluvíš o oblasti, o které nemá páru. Ale, kdyby se jednalo o paruku nebo prádlo na prstíky…”
Bud: (přerušuje Kelly) “Hele, hele…”
Kelly: “… tak to určitě…”
Bud: “… já myslím, že už to stačí, Kelly. Mami! Copak ti táta nezakázal tyhle časopisecký soutěže?”
Peggy: ”Já se tolika soutěží neůčastním. Ani časopisy už neodbírám!”
(Vejde Al a má v ruce veliký štos časopisů)
Al: “Pošta!!! Ták, copak nám dneska přišlo….”
(Al začne probírat časopisy)
Al: “Dollmaker…” (odhodí jeden časopis) “… čtvrtletník ještěrka….” (odhodí další časopis) “ááá podívej, tady Abony! Ester Roalová se stěhuje.”
Peggy: “Kam?”
Al: “Jen blíž k lednici.” (odhodí časopis) “….a copak to máme tady? Amiss v týdnu? Óoo! Nová jarní barva – černá!” (odhodí další časopis)
Bud: “Mami, jseš si jistá, že někdo někdy v těch soutěžích vyhrál?”
Peggy: “Copak by Neck Mahone lhal?”
Al: “No, já ti nevim. Pil by? Smál by se něčemu, co není sranda? Dělal by reklamu na psí žrádlo, kdyby si nemyslel, že může vydělat mizernej dolar? Peggy, já ti povídám, že nikdo nikdy! Nikdy ty soutěže nevyhrává!”
(Za dveřmi se začne výt nějaký muž. Al se tam podívá a spatří nějakého staršího vousatého člověka v kožené bundě. Je to Vlčák Jack)
Jack: “Ahoj! Já jsem Vlčák Jack. Pusťtě mě dovnitř, udělám vám díru do hlavy.”
Al: (k Peggy) “Někdo tady vstoupil do klubu rekordmanů, těch, co začli votravovat před třiceti rokama.”
Jack: “Né! Já vás jdu potěšit! Naše hlavní cena za jeden milión dolarů byla vylosována a připadla vám!”
(Všichni se začnou radovat)
Peggy: (radostně) “Ele! Já vyhrála milión!!!”
Al: (radostně) “Peggy, nebejt má žena, tak dostaneš pusu!”
Jack: “Tož, gratuluji vám paní O´Sullivanová!”
(Al a Peggy se přestanou radovat)
Peggy: “Ó… ale… já se nejmenuju O´Sullivanová?”
Al: “Já ano a až do rána jsem tvůj vlčáku jeden chlape!”
Bud: “Poslyšte, Vlňáku…”
Jack: “Jsem vlčák! Jack!”
Bud: “Jo, to je lepší. Poslyšte, my jsme Bundovi!”
Kelly: “B-U-N-D a někdy jsem OVÁ!”
Jack: “Á… tak poslyšte paní Bundová, vy jste vyhrála jízdenku první třídy na naší luxusní plavbě po karibiku.”
Kelly: “Ale jak to, že jenom ona?”
Jack: “Napsala nejinspirativnější esej pro časopis čerstvé vdovy.”
Al: “Čerstvý vdovy, Peggy? Ty máš stejný sny jak já!”
Peggy: “Ale víte, já nechci jet na tu cestu samotná. Hele pane Vlčáku, myslíte že by jste nemohl obejít řády, aby Al mohl taky jet?”
Al: “Né!”
Peggy: “Prosím!”
Al: “Ten je neúplatnej. Jeho charakter je nedotknutelnej. Kombinace nejlepších kvalit psa a muže.”
Peggy: (k Jackovi) “Padesát babek pro vás.”
Jack: “Platí. Já vám něco řeknu. Vemu si ten lístek první třídy a za něj dostanu dva ekonmický.”
Al: “Ale Peggy! Já nechci na žádnou loď! To houpání nahoru a dolu a ze strany na stranu, prozvracel bych celou noc!A navrch – prej ta loď i PLAVE!!!”
(Střih. U Bundů sedí u stolu Peggy s Marcy. Na gauči sedí vlčák Jack a jí)
Marcy: “Jé! Plavba po Karibiku! To je romantický!”
Peggy: “Jó, to je.”
Marcy: “Al musí šílet!”
Peggy: “A jak!”
(Peggy a Marcy se začnou smát)
Marcy: “No, vypadá to na ohrmnou legraci. Kdybychom tak s Jeffersonem třeba mohli taky plout.”
Peggy: “Možná bych mohla vyměnit tyhle dva lístky za čtyři levnější.”
Marcy: “Že by to bylo možný?”
Peggy: “No zkusím a uvidím.”
(Peggy dojde ke gauči)
Peggy: “Pane vlčáku?!”
Jack: “Jůůů?”
Peggy: “Myslíte, že by jste mohl vyměnit tyhle dva opravdu dobré lístky za čtyři ucházející?”
Jack: “Hele. Možný je všechno. Máte padesát babek?”
Peggy: “Marcy?”
Marcy: (radostně) “No proč né? Jestli je neutratím já, Jefferson jo.”
(Marcy dojde ke gauči a dá Jackovi 50 dolarů)
Jack: “Tady…”
(Podává Peggy 4 lístky)
Jack: “Dík.”
Marcy: (čte z lístků) “Nižší, nižší ekonomická třída. To jsem zvědavá…”
(Střih)
(Na lodi. Al, Peggy, Marcy a Jeff jsou v nějaké lodní kajutě. Je to špinavá, železná místnost, kde jsou všude nějaké trubky. Je tam jedna postel a malé okénka na palubu. Loď se pořád houpe)
Al: “Pěkná kocábka. Dík, žes mě vzala, Peggy. ”
Peggy: “Vždyť to není tak špatný.”
Al: “Prožívám dvacet tisíc mil pod mořem. Až na to, že mě lapla gigantická škeble!”
Marcy: “Proč musíš být tak negativistický?”
Al: “Proč tě nespláchlo moře!!!”
(Marcy kopne Ala)
Al: “Áááůůů!”
Jeff: “Jó, jó, no dobře. Ta místnost je trochu na draka, ale většinu času budeme nahoře – na palubě, chodit, tančit, smát se, hrát..”
(Jeff a Peggy se začnou smát)
Jeff: “No, co dávaj v kině?”
Peggy: “Dneska Garfielda.”
(Jeff a Al se začnou mračit)
Al: “Áááá.”
Jeff: (k Alovi) “Představ si, jseš na palubě, v ruce máš pivo, ty si úplně sám a si obleženej ženskejma a ty baby se sluněj s rozepnutejma podprsenkama!”
(Al a Jefferson se začnou smát)
Marcy: “Proč se vy dva smějete?!”
Al a Jeff: “Nevím.”
Jeff: “Nejspíš štěstím, že jsme se ženama, co milujem.”
Al: “Taky s váma.”
Peggy: “No co. Já jsem ráda, že to berete z tý lepší stránky.”
(Někdo zaklepe na dveře kajuty)
Al: “Já taky Peggy. Radši nevzpomínám, kdy jsem byl tak šťastnej.”
(Vejde nějaká tlustá ženská)
TŽ: “Ahoj. Vítám vás na palubě. Hodně legrace a málo tuku pro ženy, co chtějí pozorovat velryby, aby si je s nima nepletli.” (začne se smát)
(Al a Jefferson šokovaně hledí na tlustou ženskou)
Al: “No momentíček! Chcete říct, že každej pasažér na týhle lodi, jak bych to řek,ee… je ostrov trosečníků?”
TŽ: “No, teď možná jo, ale až skončíme s naší redukční dietou a s programem nepřetržitého cvičení, budeme takové krásky jako ty dvě.” (Ukáže na Peggy a Marcy)
Jeff: “Který dvě?”
Marcy: “Myslela tím nás ty tupče!”
Al: “Ach bože můj!!! Naše ženy jsou jim vzorem, Jeffersone!!! Utopíme se v ženským sádle.”
(Střih)
Al: (k Peggy) “Proč si neřekla, že je to plavba mastodontek za linií?”
Peggy: “Protože ses neptal. No, musím jít. Udělaj mi hlavu zdarma. Dokonce pan Morris! Víš kdo je to?”
Al: ”Chovatel koček?”
Peggy: “Né. Je dvorní kadeřník hvězd.”
Marcy: “Víte, kdo dělá vlasy Sandře Bernardové?”
Al: “Ray Charles?”
Marcy: “Jdeme Peggy.”
Peggy: “Měly jsme je nechat doma.”
Al: “To ste měly před svatbou!”
(Peggy a Marcy odejdou pryč)
Jeff: “Hele, Ele, víš na co myslím?”
Al: ”Jak dlouho by trvalo odplavat odsud domů?”
(Ozve se klepání na dveře a houkání nějaké ženy - Gredchen)
Al: “Žádný otvírání! Je to past!”
Jeff: “Jaká pak past?”
Al: “Víš, řeknou ju hů, ty otevřeš dveře, bacej tě dvěma bochníkama a už o tobě nikdo neuslyší.”
Gredchen: (za dveřma)“Hálo? Je tam vůbec někdo?”
Jeff: “Já nevim, zní hubeně. Já jí otevřu.”
(Jefferson otevře a za dveřmi stojí hubená ženská)
Gredchen: “Ahoj! Jmenuju se Gredchen.”
Jeff: “Ahoj. Já se jmenuju… momentík, nemůžu si na to vzpomenout. Rychle Ele, jak se jmenuju?!”
Al: “No, kapitán Nemo!”
Gredchen: “No vy ste tedy samá sranda. E… je některý z vás Gilbert Godfried?”
Al a Jeff (ukazují na toho druhého) “On je!”
Gredchen: “No já… chtěla vědět, jestli některý z vás by chtěl chodit na aerobik?”
Jeff: “Vy chodit budete?”
Gredchen: “Jistě. Učím ho.”
Al: “Tak chodíme!”
Jeff: “Á… promiňte Gredchen, já.. já.. myslel, že všechny cestující jsou… eee.. třetihorní. Já chtěl říct težší.”
Gredchen: ”Můžu vám říct tajemství?”
Al: “Jistě! Jeffersone, tak ustup stranou!”
Gredchen: “Já to myslela tak, že když nejste z dietní skupiny, mohli by jste se zůčastnit aktivit po práci.”
Jeff. “Jakých.. jakých aktivit po práci? Tady se pracuje?”
Gredchen: “No.. po rozchodu v půl sedmé, když zamkneme silnější část pasažérů, dáme pryč zeleninu a ty nechutné křídové koktejly a přineseme jídlo. Dnes večer je karneval. Kus-kus a tančí se lambáda.”
(Al odvede Jeffersone kousek stranou)
Al: “Jeffersone! Mě se to zdá. Štípni mě!”
(Jefferson dá Alovi pěstí do obličeje)
Al: “Áááůů! Já… já řek štípni mě!!!”
(Jefferson dá Alovi pěstí do břicha)
Al: “Áááuuu!”
(Al a Jeff se vrátí ke Gredchen)
Al: “Já to zkusím přeložit. V půl sedmý naženete ty bůvoly zpátky do jejich cel, zamknete je a pak na lodi vypuknou orgie, divoký a na ty zvete i nás, kapku si užít.”
Gredchen: “Jo! Vy to neberete?”
Al: “Jo, jo. Berem!!!”
(Al, Jeff a Gredchen se začnou smát)
Jeff: “Jó! Díky!”
Gredchen: “Fajn. Tak nashle tam.”
(Gredchen odejde)
(Střih. U Bundů doma. Na gauči sedí vlčák Jack a vedle něj Kelly s Budem)
Jack: “Víte v čem je problém Rock ´n Rollu dneška?”
Bud: “Nejsou bublifuky?”
Kelly: “E… pane JackVlku, né snad, že by nás nebavily vaše příběhy o věcech, které se staly dokonce před tím, než se narodil Dick Clark. Ale... jste tady týden. Neměl by jste se plavit s prdlejma tátama nebo s prdlejma mámama nebo co za prdlouše to vozíte s sebou?”
Jack: “Děvče. Takovej Vlčák Jack toho zvede víc, než tady máš výhru. Posloucháš někdy vlčáka Jack v rádiu v přímým přenosu z planety Hollywood?”
Bud: (ke Kelly) ” Kelly?”
Kelly: “Hmm?”
Bud: “Ať řekne cokoliv, ty řekni ANO.”
Kelly: “Ano.”
Jack: “Taky jsem napsal knihu. Svou autobiografii. Chtěla bys, abych vám kousek přečetl?”
Kelly: “e… Eee…. Ano.”
Jack: “Tak tedy…”
(Střih – Na lodi)
(V kajutě je jen Al)
(Vejde opilá Marcy a skočí na Ala)
Marcy: (radostně) “Tohle je nejlepší dovolená, na jaké jsem v životě byla. Ach děkuju:”
(Marcy na Alovi pusu. Al pak ze sebe Marcy setřese)
Al: (naštvaně) “Uááá! Klovla si mě!!! Pila si, že jo?!”
Marcy: “Né od chvíle, co jsem pila.”
Al: (naštvaně) “Co chceš?!”
Marcy: “Ele! Tam venku je to úžasný. Ženy jsou možná obrovský, ale mužská posádka může vytírat mou palubu, kdy jí napadne.”
Al: “No, nemaj moc co! Kde jde.. kde je Peggy?”
Marcy: (opile) “Pořád jí dělají tu hlavu.” (začne se smát) “já nevim proč, když příjde od holiče, vypadá hůř!” (zase se začne smát) “Já to neřekla! Podívej Ele. V půl sedmé se vracím nahoru provádět vodní aerobik. Nó, muži z posádky budou dělat, že jsou delfíni a já jim budu hladit hřbetní ploutve, pak druhou stranu.” (zase se začne smát) “Jeffersonovi Pssst!
Al: ”Marcy! Nevíš náhodou, jestli nějaký ženský, členky posádky, nebudou dělat, že jsou delfínky?”
Marcy: “Né. Myslím, že budou mořský panny nebo ať tomu říkáš jak chceš, když kolem tebe plavou nahoře bez.”
(Al se začne radovat)
Marcy: “Musím se jít podívat, proč to Peggy tak trvá…”
(Marcy otevře dveře a za nimi uvidí nějakého svalnatého chlapa v plavkách)
Marcy: (nadšeně) “óóó?!!”
(Marcy mu skočí na záda)
Marcy: “Hyjé! Plipere!”
(Chlap s Marcy na zádech odejde pryč. Těsně za nimi však přišel Jefferson. Když je viděl, jen s úsměvem zakroutil hlavou a šel za Alem)
Jeff: “Jsi připravenej to rozjet kámo?”
Al: “Deset sekund do zamykání.”
Al a Jeff ” Pět, čtyři, tři, dva, jedna, teď!!!”
(Začne houkat lodní siréna a ozývá se obrovský dusot. Pak začnou zaklapávat dveře)
(Poté začne hrát na palubě samba)
Al: “Samba začla!”
(Al a Jefferson začnou pochodovat směrem ke dveřím. Výjdou ven a najednou začnou pochodovat zase nazpátek. Příjde totiž Peggy. Má na hlavě hrozný účes)
Peggy: “No, Ele, co říkáš?!”
Al (dělá že Peggy nevidí) “ee… á čemu pak?”
Peggy: “Mým vlasům!”
Al: “A jó! Tvejm vlasům! Jó… fajn Peggy!”
Jeff: “… pro Lailu Lovetovou…”
Al: (k Jeffersonovi) “ ee.. drž hubu!”
Al: (k Peggy) “Né, on říkal, že… jsem z nich levej. Jsi připravená Peggy?”
Peggy: “No, snad!”
Jefferson: “Tam nahoře je zima. Vem si radši pytel.”
(Peggy začne brečet)
Jeff: “…Klobouk! Klobouk! Jasně! Klobouk! Jó Klobouk!”
Peggy: ( v breku) “Takhle nemůžu mezi lidi vkročit!”
Al: “No to víš, že nemůžeš zlato. Jasně, je to strašlivý.”
Al: (K Jeffovi) “Dělej Jeffersone, dem!”
(Al a Jeff se chystají odejít na palubu)
Peggy: “Ty taky nemůžeš!”
Al (naštvaně) “Já nemám vlasy jako cvok! Tak co je zase, Peggy!!!”
(Peggy pořád brečí)
Jeff: “Já.. se půjdu podívat, jak to vypadá venku. Zavoláš mi, když budeš…”
Al: ( k Jeffovi) “Já tě potřebuju!!!”
(Jefferson odejde na palubu)
Peggy: “Drž mě Ele!”
Al: (naštvaně) “Já chci na ten mejdan!!!”
(Střih – záběry na palubu lodi. Běhají tam holky v bikinách. Z venku je pohled na kajutu, kde je Al přitisknutý u okna a pozorující dění venku. Zrovna před jeho oknem si nějaká ženská rozepne podprsenku. Pak následuje záběr do kajuty. Peggy leží na posteli a brečí. Al stojí u okna. Zvenku mu zrovna mává Jefferson, který má u sebe nějakou holku)
Peggy: “Že ti nevadí, že si tady se mnou. Že ne, Ele!?””
Al: (naštvaně) “Nééé! Já jsem mnohem radši tady, než tam nahoře v tom pornofilmu!”
Peggy: “Dobře. Já tuhle místnost neopustím. Ele!?”
Al: “Co!!!”
Peggy: “Miluj se se mnou!”
Al: “Proč!!! Já ti ty vlasy nezvoral!!!”
Peggy: “Já jen, že si připadám tak ošklivá. Zvlášť když se ty holky tak nakrucujou před okýnky. Já vím, že bys radši byl na palubě, než tady se mnou a dovedu si toho vážit. Inu Ele, já vím, že to moc často neříkám, ale ty si skvělý člověk.”
(Peggy se podívá k oknu. Al tam ale není.)
Peggy: “Ele?!”
(Peggy rozsvítí a uvidí stát Ala u otevřenejch dveří, jak se snaží nenápadně dostat ven)
Al: “Eee…. Já dejchám jen ten eee… slanej vzduch.”
Peggy: (naštvaně) “Fajn. Jestli bys šel radši na mejdan, zatímco tvoje žena tě tady potřebuje, tak si klidně jdi!”
Al: “Díky, sbohem!” (Chystá se odejít)
(Do kajuty však vběhnou rozčílení Jefferson a Marcy)
Jeff: “Jdeme dolů!!!!!”
Al: “Cože, mejdan se přesunul?”
Marcy: “Nééé!! Loď míří ke dnu!!!”
Jeff: “Jedna z těch slonic ucítila řízek a prořezávala se k němu autogenem!!!”
Peggy: “Óó, můj bože!!! My se budeme topit!!!”
Al: “Ále! Jen kecaj! Kdyby jó, myslíš, že bych se moh dívat tímhle okýnkem ven a vidět…” (podívá se z okna a uvidí jen vodu) “ … ryby!!!!”
Marcy: “Můj bože!! My zemřeme!!!!”
Al: “Díky Peggy, žes mě přihlásila na Titanik!!!”
(Všichni začnou křičet)
KONEC PRVNÍ ČÁSTI
SHIP HAPPENS II - 920 – Pokračování
(Znělka + rekapitulace prvního dílu, kterou odříká pes Buck)
Buck “… a teď zpátky k Buckovi, králi všech psů. Mezi lidmi také známého z Ženatého se závazky”
(Střih)
(Na moři je záchranný člun. Je v něm: Al, Peggy, Jeff, Marcy, Tlustá ženská (TŽ) a komik Gilbert Godfried (GG))
Al: (K Peggy) “Už jsem ti poděkoval, žes mě přihlásila na tuhle plavbu?”
Peggy: “No, když to tak vezmu, vlastně ne.”
Al: “Tak snad bude stačit obyčejnej dubovej kolík do srdce”
Jeff: “Fajn. Není zrovna čas na škorpení se.”
Al: “Jsme sami uprostřed oceánský louže. Perfektní čas na vraždění!”
Jeff: “Koukni na to z tý lepší stránky. Je letní den jak víno, máme dovolenou.”
Al (naštvaně) “No, teď víme, kdo půjde na talíř první!”
TŽ: “Chci stehýnka!”
Marcy (k TŽ) “Hele vy sušenková přehrado z ženský. Kdyby jste se neprohryzala dvanáctipalcovou stěnou, abyste aspoň inhalovala kuřata, nebyli by jsme tady!Takže, jestli se někdo bude cpát stehny mého mrtvého manžela, budu to já!”
Jeff: “Děkuju bonbónku.”
Al: “Já už to nevydržím ani minutku!”
Peggy: “Jdi ty Ele. Vždyť moře je jak beránek.”
Al: “Nejde o moře, Peggy. To Gilbert Godfried!!!”
GG: “… ták jsem na té plavbě. Můj agent mi povídá: jeď na tu plavbu. Nemusíš být zrovna Syndibád. A taky nemusíš být zrovna zrzavej. Budeš jíst spolu s kapitánem a co? Jím s kapitánem. No ták jím, jsem vůbec na tý oddychový plavbě? Někdo sežeňte mýho agenta!!!”
Al: (nešťastně) “Někdo sežeňte harpunu!!!”
Jeff: (k Alovi o GG) “Cha,cha! Vždyť je s ním sranda!”
Al: “Takže ty harpuny dvakrát!”
Peggy: “Tak co budeme dělat?”
Marcy: “Budeme si plavat po moři, dokud nás slunce neupeče jako sušenky.”
TŽ: “Sušenky?”
Al: “Ticho čarodějnice! No. Nejdřív si vybereme svýho vůdce. Kdo toho ví o moři nejvíc?”
GG: “David Hasselhoff!”
Al: “Dobře, je diskvalifikovanej. Kdo další?”
Marcy: (zoufale) “Á, nač máme koho si volit? My odletíme s mořskými racky, kteří budou klovat naše solí pokryté oči!”
Al: ”Děkujeme Katey Lee Gifordová.”
Peggy: “Tedy, víte, Al toho o moři opravdu moc neví. Tak myslím, že…”
Al: “Dovol lochnesko načesaná. Já vím o moři dvě věci: Za prvý, když se namočíš, jsou mokrý všichni. A za druhý, sledoval jsem tři tisíce epizod Giliganova ostrova.”
Peggy: “Kdes na to tak vzal čas?”
Al: “Nespal jsem s tebou.”
Jeff: “Dobře, tak je rozhodnuto. Al je kapitán.”
TŽ: “Tak, kapitáne, co teď?”
Al: “No, prvním oficiálním aktem je zrušení mýho manželství. A za druhý myslím, že by jsme měli zamířit ke břehu. Kterým směrem je země?”
(Jeff ukazuje na všechny strany)
Al: “Fajn. To plujem správně.”
Marcy: “Tohle je k ničemu! Al by nenašel zem, ani kdyby padal z letadla. Jsme v rukou totálního idiota!”
Al: “Kapitána totálního!”
GG: “Jé! Snad by krátký komický výstup pomohl tuhle chvíli na moment osvěžit. Doufám, že moje vtipy uslyšíte přes to kručení v žaludku. Je to zapnutý? Než jsme šli ke dnu, vzal jsem k sobě pro každý případ pár servírovacích táců.”
Al: “Chytřejší než se tahat s jídlem.”
TŽ: “Proč nás Galagher nemohl bavit? Mohli jsme aspoň mít vodní meloun.”
Al: “Jo. Melounů je tu až dost.”
(GG začne předvádět komické scénky
GG: “No tak vážení – Mickey Mouse na kyselo! Já se rozpouštím! Pomozte mi někdo!”
(Jefferson se začne smát)
GG: “… To je hrozný výlet!”
(Jeff se pořád směje)
GG: “Trpaslík platí v telefoní budce.” (Předvádí to)
(Jeff ze zase směje)
GG: “Clark Gable, Vincent van Gogh.”
Al: “Peggy, zatáhneš za to?”
GG: “…teď silák!”
(Střih. U Bundů doma. Kelly sedí na gauči a dívá se na televizi a strašně prožívá děj filmu.)
Kelly: (sleduje TV) “Ne ne ne broučku! Do toho dolu nelez! Yosemit Sam tam nasypal plno dynamitu! Ááách bože! Je to repríza!”
(Vejde Bud)
Bud: “Ach bože, snad si tě vezme pracháč. A teď uhni, chci se dívat na zprávy.”
(Přepne na zprávy)
TV: “… a na závěr zpráv ze showbussinesu rozhlasová osobnost a bývalý mluvčí smetánky, Vlčák Jack, byl včera večer nalezen s roubíkem v ústech v popelnici za planetou Hollywood. Policie našla několik možných vodítek, ale místo toho raději nevstoupila dovnitř, neb se tam dalo přijít o kejhák.”
Bud: (ke Kelly) “Už tě nenechám někoho praštit lopatou!”
TV: “Další událost, která rozčeřila hladinu - luxusní výletní loď Sea Dodge se včera potopila na úplně klidné hladině někde uprostřed karibského moře.”
Bud: “Kelly! To je ta loď s našima!”
TV: “… všichni cestující byli nalezeni, až na jeden záchraný člun, vezoucí domnělého baviče Gilberta Godfrieda a několik dalších lidí, včetně ženy se skutečně pošetilým zrzavým účesem.”
Kelly: “Ach můj bože! Gilbert Godfried a jedna z Jaison jsou ztraceni na moři!”
Bud: “To není jedna z Jaison, ty cvoku! Kelly, víš co říkal?”
Kelly: “Máma a táta?”
(Bud zakejvá hlavou)
Kelly: (zoufale) “Ach můj bože, co budeme dělat?! Jak budeme jíst?! Jak budeme platit hypotéku!? Náš život bude… úplně stejnej!”
Bud: “Nemůžeme… nemůžeme jen tak sedět! Musíme se nějak dostat do Karbiku.”
Buck: “A nechte něco k jídlu pro svýho pejska.”
Kelly: “Jak dlouho budeme pryč?”
Bud: “To nevím. I tejdny.”
(Bud a Kelly se chystají odejít)
Buck: “Je tu váš pejsek! Héj!”
(Bud otevře dveře od bytu, ale tam jsou nějací novináři. Ti vtrhnou k Bundům)
Reportérka: “Já jse z Chicago Excaminer. Jste ti, jejichž rodiče ztraceni na moři s hlasem papouška Diablo – Gilbertem Godfriedem?”
Kelly: “Jó.”
Reportérka: (k ostatním reportérům) “Tak jó!”
(Všichni se nahrnou do bytu)
Bud: “Hele! Počkejte!..”
Kelly: “Počkat!”
(Reportérové se tlačí v bytě)
Bud: (naštvaně) “O co tady jde!?”
Reportérka: “O vás. Chceme ukázat v přímém přenosu to, jak prožíváte muka ze ztráty Gilberta Godfrieda.”
Reportér: “… a vašich rodičů!”
Kelly: “Ještě jsou možná živý!”
Reportérka: “Jo a vandrák obědvá v Puppu!” (Novináři se začnou smát)
Bud: “Tak přestaňte s tím, jo! Vy sem nemůžete takhle vpadnout do našeho soukromí. Kelly, vyprovoď ty lidi ven. ”
Reportérka: “Zaplatíme vám milión dolarů za váš smutný příběh.”
Bud: “Kelly, nabídni jim něco k jídlu.”
(Střih – na člunu)
Marcy: (zoufale) “Je to čtyřiadvacet hodin! Já mám hlad!”
Jeff: “A já taky! Hele, Ele, proč ty ho nemáš?”
Al: “Protože mám trénink a rekord v hladovění. Pětadvacet let manželství.”
Peggy: “Jo a protože si nečistí zuby, vždycky má u sebe něco na zub.”
TŽ: “Já začínám trpět hlady!”
Al: (ironicky) “To se divím.”
Peggy: (k Alovi) “Ty si kapitán. Když ses nepotopil s lodí, tak dělej aspoň něco!”
Al: “Nó, promiňte paní, nikdy neděláme nic spolu. Teď spolu umíráme, Peggy. Jsi uspokojená?”
GG: “Nó, na mě nekoukejte, abych se ujal úlohy baviče a dodal vám úsměv. Zničil jste mou budoucnost. Pokud jde o mou maličkost, můžeme tu smutně plout bez kapky zábavy a zemřít smrtí hroznou a bez humoru tlít.”
Jeff: (k Alovi) “Tak se podívej, co si udělal, Ele. Naštval si nám komika.”
Al: “Třeba půjde pěšky.”
TŽ: “Hele, mám nápad! Můžeme zkusit chytat ryby.”
Al: “Jak?! Nemáme pruty, nemáme háčky, nemáme návnadu!”
(Al se podívá na tlustou ženskou)
Al: “No… nemáme pruty a háčky.”
Peggy: “Máme tohle to.”
(Peggy vyndá signální pistoli)
Al: “Peggy! Peggy! Peggy! To je signální pistole. To použijeme jedině, když nás bude někdo zachraňovat.”
Peggy: “Jenže… nechci, aby viděli mý vlasy.”
(Peggy vystřelí z pistole)
Al: “Tak teď vím, proč měl Jacques Costeuo na Calypsu jenom muže.”
GG: “Á, proto né!”
Jeff: “Hele! Hele, máme tu veslo!”
TŽ: “A kolem člunu plavou tucty malých rybiček! Praštíme je veslem a oběd se podává!”
Al: “A nebudeme je vařit?”
TŽ: “Ale k čemu? To by.. jen by se cvrkli!”
(Al vezme veslo a začne se dívat na hladinu)
Peggy: “Ele, prašť do těch ryb! Nó!”
Al: (naštvaně) “Ááá! Pořád - Ele jsem hladová, jsem nadržená! Proč to nemůže jednou bejt – Ele probuď se, tady je Cindy Crawfordová, jsem ledová a nadržená!”
Peggy: “Tak na co čekáš?!”
Al: “Na zrzku!”
(Najednou uvidí plavat zrzavou rybu a praští do ní)
Al: “Tady je!!! Mám tě!!!”
(Mrtvá rybka se však potopila)
Al: “Kam odešla?”
Marcy: “Kam všechny mrtvé ryby jdou.”
GG: “K červenému humrovi?”
Marcy: “Né nimrode. Spadla ke dnu.”
Jeff: “Hele, Ele, zrovna jsem si vzpoměl na něco, co o moři vím. Když uděláš z ryby krvavou kaši, přiláká to jinou rybu, větší rybu. Rybu, která nemá nepřítele…”
(Náhle se nad hladinou moře objeví ploutev žraloka, který pluje kolem člunu)
Al: “Co je to? To je teda pěkný!”
Marcy: “Ví někdo, jak odpudit žraloka?”
Al: “Tak Gilberte, ukaž mu něco!”
GG: “Dobře. Jerry Luis. Ou jéé! Óó jéé! Virbl! Kolik jsme vydělali peněz?”
(Jefferson se začne smát)
(Střih. U Bundů doma. Je tam Bud a Kelly. Jsou tam novináři a je tam reportérka Miranda Vera Cruz De la Jolla Caridinal s televizním štábem)
Mirinda (do kamery): “Ahoj! Tady je Mirinda Vera Cruz de la Jolla Cardinálová. V přímém přenosu z domu Kelly a Buda Bundových, kteří netrpělivě čekají, zda budou jejich rodiče nalezeni alespoň trochu živí nebo zda budou jejich rozkládajícíse mrtvoly nalezeny o několik týdnů později někde v močálech jižní Floridy. Hu! Bude a Kelly. Vím, že je to pro vás těžká doba, ale můžete mi říct jak vám je asi tak hrozně? A prosím vás – hodně přehánějte!”
Bud: “Odmítáme na podobné otázky odpovídat, dokud nezjistíme, zda žijou.”
Mirinda: “Omlouvám se, jestli jsem se zdála necitlivá, povězte – zneužívali vás někdy vaši rodiče? Řekněte!”
Bud: “Né!”
Reportér: (ke Kelly) “Váš otec vás jistě někdy pozoroval nahou!”
Kelly: “No jistě, ještě jako mimi.”
Reportér 2: “A Micheal Jackson, sahal na vás?”
Reportérka: “Sahal na vás někdy Bob Barker?”
Reportér 3: “Tom Arnold!?”
Reportérka 2: “Roseanne?!”
Reportér 4: “George Plimpton?!”
Bud: (naštvaně) “Co je to s váma lidi! Kam se poděly vznešený způsoby čtvrtýho stavu. Myslím lidi jako Edward Morou a Walter Kronkajtl.”
Reportér: “Kdo?”
Bud: “No… Walter Kronkajtl.”
(Novináři se mezi sebou začnou ptát, kdo to je apod.)
Reportér: “A na něj sahá Michael Jackson?!”
Bud: “Běžte odemě, vy zvrhlíci. Co jsem si vlastně myslel, když jsem vás sem pustil! Já ani má sestra rodiče za peníze neprodáme! Viď Kelly.”
(Kelly mezitím hovoří k jednomu novináři)
Kelly: “..No, pak táta – nechal senátora Backfooda, aby mě honil kolem postele. Nebo to byl senátor Mike Tyson? Jo… jo byli to oba dva!
(Střih – na člunu)
(GG stále hraje své ´představení´)
GG: “Takže, Jerry Seinfield, proč ty lidi jezdí autobusem.”
(Jefferson se zase směje)
GG: “Co jest to za lid. A kdepak mohou získat drobné? Nó, kdepak!?”
Jeff: (ve smíchu) “Hele a umíte teda Kennedyho?”
GG: “Jasně! Chce mi někdo podržet kalhoty?!”
(GG a Jefferson se smějí)
Jeff: (směje se) “..podržet kalhoty..Cha, chá!”
Al: “Pohni, Peggy. Je jasný, že nás nikdo nezachrání a je víc než jasný proč ne!” (koukne se na GG) “Tak heleďte! Někdo musí plavat pro pomoc. Nějakej dobrovolník?” (nikdo se nehlásí)
Marcy: “Dobře, dobře. Měli bychom tahat slámky. Vzal někdo slámky?”
TŽ: “Já mám brčka!”
(Al si vezme od TŽ brčka)
Al: “Děkuju. Tak dobře. Kdo si vytáhne krátký, jako kdyby jsme nevěděli kdo to bude, plave pro pomoc.”
(Všichni si vytáhnou dlohé brčka. Alovi zůstane v ruce nejkratší brčko)
Al: “Jé, já ho mám maličkatý.”
Peggy: “Páni. Mít niklák pokaždý, když jsem to řekla… Ó Ele! Jen žertuju. Jsi nejhrdinštější, koho znám. Víš brouku, už jsme toho prožili hodně – hezkého i ošklivého a víš, jestli tě už nikdy neuvidím, chci, abys věděl že tě…”
(Al nečeká, až se Peggy vypovídá a skočí do moře)
Peggy: “… miluju.”
(Al rychle odpolouvá od člunu)
TŽ: “Páni, ten ale plave rychle.”
Jeff: “Jo, podívej, jak frčí! Ó… co budeme dělat teď?”
GG: “No, například, co takhle můj honorář? Víte, to, že se loď potopila, ještě neznamená, že komik musí pracovat zadarmo.”
Marcy: “To nechte plavat, Gilberte.”
Jeff: (k Marcy) “Ale on má pravdu, zlato. Dej tomu člověku dvacku.”
Marcy: “Fajn. Podej mi kabelku.”
Jeff: “Tak jo. Kde jí máš?”
Marcy: “Na dně oceánu! Neuvědomuješ si, že jsme tady spolu uvězněni milión let odevšeho? Bude trvat týdny, než uvidíme nějaké známky života!”
(Najednou připluje nějaká luxusní jachta. Z jachty volá nějaký muž)
Muž: “Ahoj tam! Jsme jachta plná kongresmanů a utrácíme dolary z konstituční daně! Potřebujete ňákou pomoc? Nějaké likéry nebo frťana?”
TŽ: (vesele) “Mají jídlo!!!”
(střih – U Bundů. Peggy už je doma. Je tam dále Bud a Kelly a Mirinda. Ta se připravuje na další vysílání)
Mirinda: (k jejímu pomocníkovi) “…stačí, zmizni.”
Mirinda: (k Peggy) “Je to dva dny, co jste byla zachráněná paní Bundová, ale vašeho manžela stále ještě nenašli. Jak se kvůli tomu cítíte? Plačte, jestli umíte.”
Peggy: “No, samozřejmě chceme Ela zpátky. Mysleli jsme si, že už ho to vyplavilo na pláž, ale byla to jen gigantická medůza.”
(Peggy, Kelly a Bud začnou předstírat pláč)
Reportér: “Paní Bundová! Bude-li váš manžel mrtvý, zaplatíme pěkné peníze za exkluzivní příběh.”
Peggy: “Vážně?A moc?”
Reportér: “Příjde na to, čím pak se živil?”
Peggy: “Byl prodavač bot.”
Reportérka: “Padesát babek! Leda, že by vás zneužíval.”
Peggy: “To hodí kolik?”
Reportérka: “Pětset tisíc dolarů!”
Peggy: “Nó… nutil nás například jezdit v tom jeho Dodgi a bydlet v tomhle domě. Stačí to?”
Reportér: “To je nechutné!”
Reportér 2: “Odporné!”
(Najednou se otevřou dveře a vejde Al)
Kelly (radostně) “Tati! Tati!”
Bud: “Frajer!”
Peggy: “Ó, El….vin, Elvin Bunda. Identické dvojče mého nebožtíka.Je hezké, že ses zjevil u příležitosti smutku.”
Al: “Jak moc, Peggy?”
Peggy: (potichu k Alovi) ”Dost, aby ti to stálo za to vyjít těmito dveřmi a nevrátit se.”
Al: “Pět dolarů?”
Reportér: “Dobrý pokus paní Bundová.”
Reportér 2: “No, pane Bundo.”
Reportérka: “Koho zajímají tyhle žvásty z Opry!”
Reportér 3: “Jdeme odsaď!”
(reportéři odcházejí)
Mirinda: (k Alovi) “No, třeba našim divákům, kteří sedí příliš blízko u obrazovky, by se mohl příběh vašeho zachránění zdát zajímavý…”
Al: “Á, to je. To je opravdu! Já.. já plaval celý hodiny. A když se mi zdálo, že už půjdu ke dnu, najednou mě obklíčila škola žraloků lidožroutských. Když jako zázrakem, nějaký delfíni je zahnali a mě dovezli do bezpečí. Muž a delfín. Šli ruku v ploutvi proti nepříteli!”
Mirinda: “A obtěžovali vás trochu?”
Al: “Né. Zachránili mě!”
Mirinda: (ke kameramanovi) “Vypni tu kameru!”
Bud: “Kam mizíte?”
Mirinda: “Nedá se to použít. Pokud totiž ten delfín nebyl milenec Michaela Jacksona, je to na nic.”
(Mirinda odejde. U Bundů už jsou jen členové rodiny)
Al: “Jo, Peggy, mimochodem - díky za všechnu tu snahu, abys mě našla potom, co tě zachránili.”
Peggy: “Víš, já chtěla počkat, až tě najdou, ale byla jsem přehlasována pět k nule. Tedy čtyři ku jedný!”
Kelly: “Mami! Takhle bys neměla mluvit s tátovým dvojčetem. Dyť mu to píchne!”
Al: “Peggy. Já to řeknu jen jednou, protože jsem utahanej a… a myslím, že mám v šortkách škebli.”
Peggy: “Neshazuj se tak!”
Al: “Žádný soutěže v časopisech! A jak už jsem říkal, nic dobrýho z toho není.”
(Zazvoní zvonek u dveří. Al otevře. Stojí tam Gilbert Godfried.)
GG: “Srdečně blahopřeji! Jsem Gilbert Godfried a vy jste právě vyhráli!”
THE END