Ženatý se závazky – Married with children
199. Get dodge out of hell – 917
Přepsal L.Kadlec
(Znělka)
(U Bundů. Na gauči sedí Bud a Kelly.)
Bud: “Takže Kelly: Projdem si ten plán ještě jednou. Jo? Tak. Tak ty nemůžeš s našima jet do Wankeru protože…?”
Kelly: “Mám dělat reklamu na bezpečnou dopravu.”
Bud: “Správně. A já nemůžu s našima do Wankeru protože?”
Kelly: “Gumová číča chce od tebe krevní test.” (Kelly se směje)
Bud: “Fajn…né, fajn! Fajn! Pojedem do Wankeru, ale nechoď za mnou, až se tě budou ptát, proč si ještě svobodná, když máš tak perfektního bratra.”
Kelly: “Ale di, Bude, to byla sranda. To já zvládnu. Táta se sice uměl kouknout, až sem se sesypala, když mě poliši přivedli domů ve dvě ráno, ale už mi není jedenáct. Óóch.”
(Zvenku je slyšet přijíždějícího Dodge. Al a Peggy se vrací)
Bud: “Takže varovnej systém Dodge přijíždí. Jdeme!”
(Bud a Kelly vstanou a jdou směrem k druhejm dveřím. )
Bud: “A nezapomeň na ten plán!”
Kelly: “Neboj…e Jakej plán?……Dělám si srandu!!!!” (Začne se smát)
(Kelly odejde ven zasklenými dveřmi. Hlavními dveřmi vejde Al a Peggy. Al nese tašky s nákupem.)
Peggy: “Ele! Proč máš tak špatnou náladu? Jsou muži, co chodí s manželkami nakupovat rádi!”
Al: “Jistě - Rakev! Já nesnáším to nakupování pro Wankeráky, Peggy.”
Peggy: “No jo. Když maj rádi věci z velkýho města. Tady pořídíš, co u nich ne. Zkontroluj ten nákup!”
Al (Začne vyndavat věci z tašky): “Vosk, provázek… tady žabička..”
Peggy: ” Óch! Neuvěřitelný! Maj pro tebe to největší uznání.”
Al: “No, to je pochopitelný. Jedinej příbuznej, kterej nemá ploutve.”
Peggy: “Posmívej se jak chceš. Já si myslím, že bejt jmenovanej velkým maršálem Wankerský, dvousetletý přehlídky je teda něco.”
Bud: “No jo, tati. Oslavujou 200 let!”
Al: “Od čeho? Co vylezli z oceánu? Nó.. to je blblost, že je to tak dlouho.”
Peggy: “Před dvěma sty lety to bylo koupeno od indiánů.”
Al: “Ááá, néé! Znova ta legenda o Wankerským okrese.”
Peggy: “Okres Wanker se totiž původně jmenoval OBI-LUBA-PASA-VADAMY. Přeloženo: Země obryplynatého oposuma.”
Al: “Což vysvětluje, proč tam Disney nechtěl udělat tématickej park.”
(Bud si stoupne ke dveřím a začne nahlas mluvit, aby dal znamení Kelly)
Bud: Hele… Já se rozhodně těším, že pojedu…ee .. eeee . ehm …” (Kelly pořád nejde) “.. říkám Já se rozhodně a velmi těším, že pojedu do Wankeru – se svou sestrou!!!”
(Ozve se zaklepání)
Bud: “Vstupte!”
(Vejde Kelly)
Kelly: “Ahoj mami, ahoj tati! Áách bože, musím vám něco říct. Asi že Bud ani já nebudeme moct s vámi do Wankeru odject. Víte…dostala jsem reklamu na bezpečnost provozu a Bud, jelikož pracuje na dopravním inspektorátu, mi bude dělat konzultanta. Konec. No tak čau!” (Kelly se chystá odejít)
Al. “Zastavit, stát! Melounku, pozři se tátovi do očí!” (Al došel až ke Kelly ta se na něj chvíli dívá a pak začne uhýbat pohledem)
Kelly: “ee…hm…. Ano, já lhala! To byl Budův nápad!”
Bud: “To je fakt!”
Kelly: “Já chtěla do Wankeru jet! A nejen to! Minulé úterý pil Bud mléko rovnou z krabice! Když mu bylo jedenáct, kouřil cigaretu!”
(Al přejde k Budovi)
Al: “Když pomyslím na tu bolest a utrpení, co jsem prožil, když jsem tě musel udělat! Měl by ses stydět podvádět svou vlastní rodnou rodinu.”
(ozve se zaklepání na dveře. Vejde Griff)
Griff: “Ele? Z vedení nám právě teď nařídili čtyřiadvaceti hodinovej, nucenej výprodej bot! Dorazily tlustý baby! Musíš jít!”
Al (Předstírá zklamání) “Ale, u všech rohatých, chtěl jsem jeti do Wankeru. Je mi… je mi líto, Peggy.”
Peggy: “Ještě moment…” (Dojde ke Griffovi) “Griffe, Pohleďte mi do očí!”
Griff: ” ee….Žádnej výprodej není! To… to byl Budův nápad.”
(Bud se překvapeně koukne na Griffa)
Griff: “…pak taky z krámu volal ty čísla 0609 a bral ty pilulky na ochrnutí mozku a neplatil! A víte, co dělal v jedenácti? Že jo?”
Peggy: “Sbohem Griffe!”
Griff: “Uvidím tě ještě, Ele?”
Al: “No, to neví ani panbůh.”
(Al zabouchne za Griffem dveře)
Peggy: “Tak. Nestydíte se vy tři ani trošičku?”
Al: “Myslíš vůbec nebo kvůli tý blbosti s Wankerem, že nevyšla?”
Peggy: “Jedeme všichni spolu a dost řečí.”
(Příjde Buck a dělá, že je nemocný)
Peggy: “To ti nevýjde, Bucku.”
Buck: “To byl všechno Budův nápad!”
Peggy: “Tak, jak jsem řekla. Jedeme všichni a všichni se budem bavit. Tak.”
Bud a Kelly: “Tak mami.”
Al: “Né”
Peggy: “Dobře. A zastavíme se v myčce!”
Al: “V myčce? A proč?”
Peggy: “Aby dodge na tý přehlídce zářil.”
Al: “My taky budeme zářit? Letošní téma jsou palce! Ukážeme, že je máme!”
Peggy: “Jdeme!”
(Střih)
(Peggy a Al stojí v nějakém obchodě, který patří k myčce)
Al: “Víš, Peggy, já myčky nesnesu. Ten Dodge je precizně seřízenej instrument.Nesnáším na něm něčí nenechavý pracky.”
(Příjde zaměstnanec myčky)
Zaměstnanec: “Pane, dejte mi klíčky!”
(Al vyndá obrovský páčidlo a podá ho zaměstnanci)
Al: “A nesahejte na můj CD přehrávač!”
Peggy: “Ele?! My CD přehrávač nemáme!”
Al: “Měli by sme, kdybys to nebyla řekla!”
Peggy: “Přibrzdi trochu. Musíme si užít srandu. Koupíme voňavej stromeček!”
Al: “Mají vůni Nová žena? Hele, Peggy. Tvůj malér je, že utrácíš za blbosti…jé!! Hele! Závoďáckej proužek!!!”
Peggy: “Náš Dodge nepotřebuje závoďáckej proužek. Nevytáhne to na stovku, ani kdybs ho vyhodil z letadla.”
Al: “Ale ty vyhozená jo, Peggy! Jé…Peggy, podívej, plachty na auto!”
Peggy: “Na Dodge máš snad garáž?”
Al: “To není na Dodge Peggy. Podprda tvý mámě! Koukni, dokonce její velikost – Astrovan!”
(Střih)
(Venku před pumpou stojí Bud a Kelly)
Bud: “Víš co, Kelly? Tohle je zajímavý. Myslíš, že ten horkej vosk na auta stříká když to svítí?”
Kelly: “Ježiš, Bude, možná by sis měl tyhle pronikavý úvahy nechat na rande nebo spíš pro dychtivý gumový uši!” (Začne se smát)
Bud: “Óóch! Promiň Kelly. Já zapomněl, že hovor, kterej při rande povolíš je: Nezdržuj frontu!”
Kelly: (Ukazuje do myčky) “No..podívej se na to! Jaká lůza pracuje v takový myčce.”
(Střih)
(V myčce – Marcy stojí vedle Jeffersona. Ten je v pracovním obleku.)
Jeff: “Marcy. Já nechci jako blbec umývat auta!”
Marcy: “Podívej! Já už mám dost toho, abych přišla po težkém dnu domů a slyšela se tě ptát: Miláčku, hádej, kdo byl dneska v Oprah? To je, jako by můj muž byla Peggy.”
Jeff: “Di ty! Tohle je pod lidskou důstojnost!”
Marcy: “Na podstivé práci nic nedůstojného není. A hlavně – kdo tě uvidí?”
(Do myčky vejde Steve)
Marcy: (ustrašeně k Jeffersonovi) “Ach můj bože! Můj nebožtík!!! Rychle schovej se!”
(Marcy zatlačí Jeffersona na dámský záchodek)
Marcy: “Steve?”
Steve: “Marcy?”
Marcy: “Steve!”
Steve: “Marcy.”
Marcy: “Táááák…co tě přivádí do myčky?”
Steve: “No… moje auto bylo špinavý a, víš, v kavárně ti ho tak nevyčistěj. Tak jsem ho přivezl, aby to udělali tady.”
Marcy: “No, ráda vidím, žes neztratil svůj sarkastický humor, Steve. Kromě toho jsem si myslela, žes v poušti, kde zachraňuješ divoký život a hraješ maňásky kaktusovým kamarádům?”
Steve: “To, jako naše manželství, byla epizoda. Chvilku jsem se staral o životní prostředí a pak jsem začal hledat sebe sama. A v hloubi duše jsem našel lásku k prachům. Tak tvůj pan Marcy tě nechal samotnou?”
(Ze záchodu se ozývá nějaká žena “Zmiz ty sprosťáku!”)
Marcy: “ee…jsi…jsi tady na dlouho?”
Steve: “No, na nějakou chviličku. Trvá to dlouho důkladně vyčistit v Lincolnu město.”
Marcy: “Ty jezdíš v Lincolnu?”
Steve: “Skoro bydlím. Tak eee.. kdepak je ten nový, nenapravitelný, nezaměstnaný. Zírá na Richarda Baye?”
Marcy: “Jestli tím myslíš Jeffersona, tak ti musím tedy zdělit, že on je…. v kanceláři! Víš, má moc práce na tom svém…”
Steve: “Opalování.”
Marcy: “Postupu!”
Steve: “Aha.”
(Ze záchoda se ozve řev Jeffersona)
(Střih)
(Al a Peggy jsou stále v obchodě u myčky)
Peggy: “Co to máš v ruce Ele?”
Al: “Nic.” (Snaží se skrejt ruku)
Peggy: “ Viděla jsem tě u audiokazet? Cos tam vzal?”
Al: “Né, Nic.”
(Peggy vezme Alovi z ruky kazetu)
Peggy: “Ned Bejty zpívá blues!”
Al: “Je výbornej!”
Peggy: “Ať se nepřeřve!” (Zahodí kazetu na zem)
Peggy: “No a dem pro auto!”
Al: “Doufám, že mi s Dodgem nic neudělali!”
Peggy: “Ti přece nikdy nic neudělají, Ele. Jsou to profesionálové.”
(Příjde pracovník myčky)
Pracovník: “Pane Bundo, já…já nevim, jak to zdělit, ale auto zmizelo!”
Al: “Jak to myslíte, že zmizelo?! Viděl jsem ho tam vjet!”
Pracovník: “Já taky!Ale eee.. ven nevyjelo!”
Pokladník (K Alovi): “Bude to 8,95, prosím.”
(Střih. U Ala a Peggy stojí nějaký malý muž. Je to Mikey, manažer myčky)
Mikey: “Ahoj, já jsem Mikey. Manažer.”
Al: “A čeho? Jeslí?”
Mikey: “Prodavač bot mě nemůže urazit. Co chcete? Musím sehnat toaletní papír.”
Al: “No, chci svoje auto! Tady vjelo, tam nevyjelo!”
Mikey: “A určitě jste přijel autem?”
Al (Naštvaně) “Né! Na svý manželce! Ovšem, že jsem přijel autem, trpaslíčku!”
(Vejde Kelly a Bud.)
Kelly: “Hele tati! Myslím, že mám další špatnou zprávu! Nakoukla jsem do ztrát a nálezů!”
Al: “…toho už mi nevrátěj…”
Kelly: “Jo, Dodge nemaj.Ale byl tam pěknej Plymouth.”
Peggy: “Jú! Ele!”
Al: “Já nechci plymoutha, Peggy. Já chci svýho Dodge do hnoje!”
Mikey: “Do hnoje? To jste odposlouchal z pásku yosemitskýho Sama?”
Bud: “To je směšný?Jak se mohlo naše auto vypařit?”
Kelly: “No… Siegfried a Roy nechali takhle zmizet tygra.”
Al: “No, dyť víme, kam se poděl.”
Mikey: “Hele Bundo. Nechceme, abyste odešel neuspokojený. Tak tady máte: umyjem vám auto zdarma.”
Al: “Víte, tohle je směšný.Já půjdu zpátky po svejch stopách. Někde v těhle místech bude můj Dodge, s mým jménem na sobě!”
(Al odejde)
Peggy: “Páni! Tak tenhle typ se jmenuje chudák!” (Ukazuje na Ala)
Kelly: “Hele, počkejte, já mám nápad: ať ho ňák vyčmuchá Buck! Je to pes!”
Bud: “Prosím tě! Je stoletej! Nestrefí se, když se chce olízat!”
Kelly: “To ty taky!Ale pes nikdy neztratí svůj čich. Běž najít Dodge mocný Bucku! Běž! Dělej!”
Peggy: “Co dělá?”
Bud: “…dělá.”
Kelly: “Možná jsem měla říct odejdi.”
Buck: “Udělal bych to i tak.”
Peggy: “Já říkám, že musí bejt logický vysvětlení!”
Bud: “Třeba ho někdo ukrad?”
Kelly: “Jet s ním je umění a viděli by sme to!”
(Záběr na mycí linku, kterou právě probíhá Al)
Peggy: “A hlavně – dáváme přece pozor.”
Bud: “A sme čtyři! Jeden z nás by si toho všimnul!”
(Zase záběr na Ala, kterého právě voskujou dva válce v mycí lince)
Kelly: “No. Jestli je to auto ještě tady, tak mě neujde.”
Peggy: “Jo. Mějme oči na stopkách!”
(střih)
(Marcy stojí u Steva. Ten si čte v klidu noviny a nějaký zřízenec mu čistí boty)
Marcy: “Víš, já vím, co děláš. Sedíš tu, jako nějaký hrabivý snob bez duše, protože víš, že mě to vytáčí! Ale to se ti nepovede! Já už mám muže, který je dokonce větší materialista než ty!”
Steve: “A kolik z jeho materiálního je tvého?”
Marcy: “Chceš říct, že Jeffersona podporuju a že on v životě nevydělal ani penny? Omyl! Protože ty nevíš, že půlka z toho je….” (Podívá se Stevovi na nohy)”… to jsou mokasíny od Guči?”
Steve: “Ano. Vypadají na mě skvěle, že ano?”
Marcy: “No, ten zbytek je v nepříjemném kontrastu.”
Steve: “Tatáž stará Marcy: rovná a k věci!”
(Střih před myčku. Stojí tam Jefferson a jeho šéf)
Šéf: “…za to, že jste byl přistižen na dámském záchodě, vám bude zkrácen plat.”
Jeff: “Jo. Takže tu jachtu zejtra nekoupím.”
Šéf: “Jste na tenkém ledě, pane perverzní nakukovači pod sukně na dámském záchodku. Nechci žádné další vylomeniny. Vrhněte se na ně, když opustí myčku! ”
Jeff: “Cha cha!”
(Z mycí linky výjde Al. Je celý mokrý, namazaný voskem a kouří se z něj)
Jeff: “Ele?! Co tady děláš?”
Al: “No, byl jsem na cestě do Wankeru. Tak jsem se rozhodl na to vymydlit.”
Jeff: “Nebyl ten vosk horkej?Co?”
Al: “Jo. Ale to je cena, kterou platíš, když chceš nosit bikiny. Blejskám se!”
(Před linku příjde Peggy s Budem a Kelly)
Peggy: “Moc pěkný Ele! Ty si tady vykládáš s Jeffersonem a mi, jak blázni, ti hledáme auto.”
Al: “Peggy! Co je s tebou! Dokážeš po tmě vyměnit 6 baterií a nedokážeš najít dvoutunový auto za jasnýho dne?”
Peggy: “Nebudeme se bavit o tom, co kdo dokáže po tmě objevit.”
Al: “Dobře, dobře. Uděláme to tak: rozdělíme se!”
Peggy: “Co potom?”
Al: “No to je všechno! Rozdělíme se! Že jsem na to nepřišel před léty!”
Kelly: “Tati! A co auto!”
Bud: “Hele. Každej si najdem svou stopu a prolezem to. Ten Dodge se nevypařil!”
Al: “Bude – správně. Ale až ho najdem, tak zůstaneme rozdělený, ne?”
(Střih)
(Steve stojí u Macrcy)
Steve: “No, Marcy, koukám, že můj vůz je už hotov.A je mi líto, že jsem neměl možnost vidět toho tvého pilného, úřednického manžela.”
Marcy: “To je pravda. On je pilný. Dělá, co vedoucí dělávají – koordinuje, pracuje v síti, dělá multimiliońová rozhodnutí.”
(O kus dál stojí Jefferson s jiným pracovníkem myčky)
Jeff: “Hele Willy. Na poklice hadr nebo houbu?”
(Steve to zaslechne)
Steve: “No tohle rozhodování je vážné.”
Marcy: “Dobře. Třeba není ve čtyřstovce těch nejbohatších. Nebo čtyřech tisících. Nebo možná, že by nebyl bohatý ani v Peru.Ale má něco, co ty nikdy mít nebudeš!”
Steve: “Ztrátu sluchu?”
Marcy: “Úroveň! Kterou, což nevíš, za peníze nekoupíš. Jefferson nemusí vydělávat spoustu peněz. Jsem šťastná s takovým, jaký je.”
(Jefferson přiběhne k Marcy a jednou rukou si drží oko)
Jeff: “Ááá! Marcy! Přišlo mi mýdlo do oka!!!”
Marcy (naštvaně k Jeffersonovi): “Drž zobák! Jdeme!”
Jeff: “Ty nechceš, abych pracoval?”
Marcy: “To chci. Jenomže pro tebe mám naplánovanou jinou prácičku. Možná dvě!”
(Marcy a Jefferson odejdou)
(Za chvíly vejde nějaký pán. Jde ke Stevovi a nese mu řidičskou čepici.)
Pán: “Nechal jste tam čepici! Tak do auta a jedeme!”
Steve: “Ano, pane!”
Pán: “Hele!?! Nejsou to moje boty?” (Ukazuje Stevovi na nohy)
Steve: “Áá..eee…Ano, pane! Nechal jsem vám je vyčistit!”
(Steve nasedne do auta)
(Střih)
Al: “Stala se neuvěřitelná věc! Někdo ukrad Dodge!”
Kelly: “Možná se země otevřela a spolkla ho.”
Peggy: “Né. To by ho hned zvrátila!”
Al: “Víte, ani tak nejde o toho Dodge, jako o to, co bylo uvnitř.”
Peggy: “Co v něm bylo?”
Al: “Věci.”
Al (naštvaně): “Neřeknu!”
Mikey: “Bundo! Telefonoval jsem s majitelem. Chce vám tu ztrátu kompenzovat.”
Al: “A to jak?”
Mikey: “Koupíme vám jiný auto.”
Al: “Já nechci jiný auto!”
Peggy: “Zavři zobák!”
Al: “Ale Peggy! V tom autě mám věci!”
Peggy: “No tak!”
Mikey: “Uspokojil by vás nový hyunday?”
Al: “Jako moje stará žena! Já chci svoje auto!”
Peggy: “Ele! Buď prosím tě zticha a ber to auto, než někdo….”
(Přiběhne nějaký pracovník myčky)
Pracovník: “Pane Bundo! Našli jsme vaše auto!”
Kelly: “Kde bylo?”
Pracovník: “Na dvoře.Když jsme z něj smyli všechnu špínu, zjistili jsme, že má jinou barvu.”
Peggy: “Jé Ele! Kdybychom tě donutili vykoupat, byl by z tebe černoch. Až na to…”
Bud: “Jaká barva to byla?”
Pracovník: “Červená.”
Al: “Hej! Když o tom přemejšlím, vzpomínám si, že jsem kupoval červenýho! Podívejte se rodino. Není to krása?” (Ukazuje na Dodge)
Peggy: “Podívejte se na něj, rodino. Není tohleto prodavač bot?” (Ukáže na Ala)
Al: “Momentík! Musím se podívat, jestli je tam všechno!”
Kelly: “A co všechno?”
Peggy: “Ale, to víš. Big ´Uns…”
Al: “To nejsou Big´Uns, Peggy.”
(Al vyndá z Dodge fotografii celé Bundovic rodiny z první natáčecí sezóny)
THE END
“Za udělení EMMY mnohokrát děkujeme!”