Married with children – Ženatý se závazky

820 – The Darcy´s files - 177

Přepis L.Kadlec


(Znělka)

(U Bundů doma)

Al: “Ach Peggy! Já jsem tak vzrušenej! Bylo to tak dlouhý! Tak hrozně, hrozně dlouhý!! … Ale úplně nová basebalová sezóna už za pár vteřineček začne!”

(Zapne TV. Začne tam hrát basebalová znělka)

Peggy: “Tedy Ele, jak dlouho budu žít, nikdy nepochopím, co tě tak fascinuje na baseballu.”

Al: “No, když slíbíš, že nebudeš žít dlouho, řeknu ti to.”

Peggy: “Baseball je přece tak nudnej. Jak to, že Harlem Kloubrtrotrs nemá baseballovej tým?”

Al: “Ale má! Jmenujou se The Matts!”

(Vejde Jefferson)

Jeff: “Ele, Ele, Ele ..” (spatří TV s baseballem) “eeee!!!! Cejtím tady trail mix.”

Al: “Čerstvý! Rovnou z podpolštáře. Vem místo!” (nabízí Jeffovi místo na gauči)

Jeff: (ochutnává nějaké jídlo, co mu dá Al. Náhle něco vyndá z pusy) “Knfolík. Jo, hele, než zapomenu, Marcy vás chtěla pozvat na zítřejší aprílovou párty.”

Al: “Vážně? Člověče já mám apríl rád! Peggy, vzpomínáš na paní Quinnovou, naši učitelku hudby?

Peggy: (radostně) “Ó, jó! Jednou na apríla jsme jejím jménem poslali milostný dopis učitelce tělocviku!”

(Al a Peggy se začnou smát)

Al: (vesele) “A školní rada jí pak propustila!” (směje se)

Peggy: (vesele) “Tři dny před tím, než měla jít do penze!” (směje se)

Al: (ve smíchu) “A manžel se s ní dal rozvést a nedal jí penny!” (všichni se smějí)

Jeff: “Na jednoho apríla jsem volal spojovatelku, aby si vzala hřeben, že má linky trochu pocuchaný.” (Jeff se začne smát. Al a Peggy se ale nesmějí) “Pochopili jste?” (zase se smějě)

(Vejde Bud a Kelly)

Bud: “Tati?”

(Kelly se začne smát)

Bud: “Skvělá novina tati! Kelly a já chceme začít vlastní podnik.”

Kelly: “Půjčíš nám pět tisíc dolarů?”

Al: “No jasně. Judy a Buffy, jenom hrábnu tady do sejfu… nekoukat se!” (předstírá, že se kouká do sejfu)

Al: “No to mě podržte a říkejte mi Charlie! Je to v tahu! Rychle za nima!” (ukazuje ven) “Já počkám tady u basebalu.”

Kelly: “Já ani nevěděla, že máme ve zdi trezor?!”

Bud: “Škoda, že je pryč. Měla si v něm mozek.”

Peggy: “Děti? Je vyloučený, aby váš otec byl úspěšný prodavač nebo manžel nebo milenec – to už vůbec ne. Jaký podnik by to byl?”

Kelly: “Mělo to bejt fotostudio, kde by se osamělý kluci nechali vyfotit s hezkejma žábama.”

Jeff: “Ále! Tohle teda není blbý! Jak vás tohle napadlo?”

(Bud se začne usmívat)

Kelly: “No, byl sobotní večer a každej byl někde na mejdanu a jasně, že Bud byl nahoře ve svým pokoji a…” (Bud se přestane smát) “…prohlížel si reklamu na prádlo v časopise, a tak…”

Bud: (přerušuje Kelly) “Hele, není důležitý, jak si na to přišla. De o to, že potřebujeme pět tisíc dolarů.”

Jeff: “No, dobrej žebrák si za den vydělá až pětset dolarů.”

Bud: (nadšeně) “Pětset dolarů za den??!!”

Jeff: “Hm.”

Bud: “To Buda a Kelly otevřeme rychle!”

Kelly: “Hele počkej! Nápad to byl můj! Pojmenujeme to po mě!”

Bud: “hmm.. neschválej jméno šup-sem šup-tam.”

(Kelly začne pronásledovat Buda do patra. Oba dva odejdou. Al mezitím kouká na TV)

(V TV hraje hudba)

Al: “Zápas začíná!”

Peggy: (ukazuje na TV) “Co je to za lidi?”

Al: “To je banda potentátů, co nikoho nezajímaj. To je majitel klubu. Představuje novýho chlápka, kterej koupil deset procent.”

Jeff: (vyděšeně ukažuje na TV) “To je von!!!”

Al: “hm? To je kdo?”

Jeff: “To je von, Walter Trogatt!!! Já… já… já musím jít.” (Jefferson odchází z domu)

Al: “Počkej, počkej Jeffersone! Vrať se! Co se děje? Naštvala tě Peggy? Jestli jo, bude ve sklepě do vyhlášení mužstva hvězd!”

(Jefferson odešel)

Al: (nešťastně) “A s kým na to teď budu koukat?!”

Peggy: “Pověz mi ještě o tom tvým basebalu?”

Al: “Á né!”

Peggy: “Proč musí jít na tu čáru právě tenhle člověk?”

Al: “Protože má čtyři míče.”

Peggy: “Nó….”

Al: (naštavně) “Nevyslovuj to vůbec Peggy!!! Jestli musíš otvírat a zavírat pusu, prosim.”

Peggy: “Víš, kdybys mě věnoval jen polovinu pozornosti, co zápasu, tolik by mi to nevadilo.”

Al: “Věnuji se ti až moc, Peggy!”

Peggy: “Au!!”

Al: “Nekecej, dobrej!” (Sleduje TV)

Peggy: “Ele, asi jsem si ulomila zub!! Áůůů!!”

Al: “Říkám, že šel!!”

Peggy: “Áúú!!”

Al: (naštvaně) “Dobrej!!!”

Peggy: “Áúú!!”

Al: (naštvaně) “Dobrej!!!”

Peggy: “Áúú!!”

Al: (naštvaně) “Dobrej!!!”


(Střih)

(U D´Arcyů doma. Je tam Jefferson a Marcy)

Jeff: (unaveně) “… prosím tě Marcy, já na to dneska nemám náladu..."

Marcy: “Ale Jeffersone! Už je to skoro OSM HODIN!!!”

Jeff: “Podívej, něco ti musím říct. Dnes jsem se s Elem díval v televizi na baseball a koho jsem tam neviděl! Waltera Trogatta! Novýho majitele týmu.”

Marcy: “Jo. Budeme si hrát na výstředního majitele. Sázej!”

Jeff: “Koukni, musím ti říct ještě něco. Neřekl jsem úplně všechno o své minulosti.”

Marcy: “Chceš říct, že to s tebou není tak hrozné a můžeš pracovat?!!”

Jeff: “Né, to né. Nó, mý skutečný jméno není Jefferson D´Arcy. Pracoval jsem pro CIA a před pár lety jsem se zůčastnil tajný operace, po níž šla spousta lumpů do vězení a na dlouhou dobu. Ale tenhle chlápek se dostal ven – jedinej člověk, kterej může odhalit mou identitu – Walter Trogatt.”

Marcy: “No díky bohu. Myslela jsem, že řekneš, že si chodil s Cher.”

Jeff: “No chodil, ale to nepatřilo k práci. To byl můj koníček. No, vím, že se budeš zlobit. Pravděpodobně projdeš klasickým odmítavě-provinile-depresivně-vztekle-vstřícným syndromem.”

Marcy: (naštavaně) “To je naprostá blbost! Já to všechno uznávám! Je to všechno moje vina! Zabiju sebe nebo tebe zkurvy synu! Ale já tě miluju, ať si, kdo si! Co budeme dělat teď?”

Jeff: “Nevím, ale jestli mě Trogatt najde, jsem mrtvý, jako program v bedně.”

Marcy: “Třeba je to jen úplně úplná náhoda, že je Trogatt v Chicagu! Chicago je přece velké město! Přece sem pro tebe nevleze najednou jen tak oknem!”

(najednou někdo začne otvírat z venku okno. Marcy a Jefferson začnou křičet. Uklidní se, až zjistí, že je to Al)

Al: “Jeffersone!”

Al: (k Marcy) “Gáby?!”

(Z venku je slyšet bolestivé úpění Peggy “moje zuby!”)

Al: “Jeffersone, já nevydržím poslouchat, jak to tu Peggy bolí. Máte novokain?”

Jeff: “Né.”

Peggy: (bolestivě z venku) “Ele je to horší!!!”

Al: “No… a co lepící pásku?”


(Střih)

(U Bundů doma. Al telefonuje)

Ženská (V telefonu) “Haló?”

Al: “Haló? Eee.. je to domov důchodců západ slunce? Ano? Já jsem od eurotelu a jeden náš člověk pracuje na vašich linkách. Tak buďte tak laskavá a příštích tak pět minut nezvedejte telefon, jinak dostane pěknou pecku. Ano?”

Ženská (v telefonu) “Dobrá.”

Al: “Sbohem.” (položí telefon)

(Za chvíli zase vytočí to samé číslo)

Ženská (v telefonu) “Haló?”

(Al začne řvát do telefonu. Ženská se vyleká a pak začne nadávat. Al pak položí sluchátko a začne se smát)

Al: “Ach, já miluju apríl!”

(Al zase zvedne telefon)

Al: “Dobrý den. Nemocnice věčný spánek? Ano, koronárku. Pokoj 445.”

(Vejde Bud a Kelly)

Bud: (naštavaně) “Já to nechápu! Oba vypadáme jako zoufalí pobudové a tobě všichni dávaj prachy a na mě plivou?! Jak to?!”

Kelly: “Tobě to nedošlo viď? Čum. To není křivý zrcadlo v bludišti. Takhle vážně vypadá tvůj ksicht. Na druhý straně, já vypadám takhle. Mňam – fuj, Mňam – fuj a proto budem otvírat Kelly a Buda! Nějaké drobné?”


(Střih. U Ala v obchodě)

(Al telefonuje.Pak se začne do sluchátka smát a pak ho položí. Do obchodu vejde Walter Trogatt)

WT: “El Bunda?”

Al: “Ano strážníku, aa.. já.. já byl… ee. né, já byl…. byl jsem zneužit!”

WT: “Né pane Bundo. Moje jméno je Walter Trogatt.”

Al: “Á, ten majitel baseballovýho týmu! Jo, viděl jsem vás včera v televizi. A co ale vy tady?”

WT: “Musím s vámi probrat něco, jak bych řekl vcelku… osobní povahy.”

Al: “A to jó. Žádnej strach Trogy, vaše tajemství je u mě v bezpečí. Já budu skoro slepej a vy si tady zkoušejte třeba boty. Za pár lístků na sezónu řeknu, že jste můj přítel ve Viktoryíně tajemství a vy můžete… pěkná?”

WT: “Děkuju ne, pane Bundo. Přišel jsem vám položit otázku. Přesněji – znáte tvář na této fotce?” (ukáže Alovi nějakou fotku) “nebo tuto?” (ukáže další fotku) “co říkáte téhle?” (ukáže další fotku) “Řeknu vám, o co mi de. Ten člověk je jeden z nejnebezpečnějších lidí na světě.”

Al: “Joe Bishop?Já si to vždycky myslíval!”

WT: “Tenhle..” (ukáže Alovi další fotku. Je na ní Jefferson)

Al: “Ten? To vypadá jako…”

WT: “Jako KDO pane Bundo?”

Al: “Jako, že jste policajt. Já se se zákonem nebavím Já ho neposlouchám. Zákon v L.A. nesleduju.”

WT: “Já vám to řeknu na rovinu. Ten člověk, na kterého se vás ptám je špión, pane Bundo. Nebezpečný špión! A my ho chceme. Tady je moje vizitka. Budu v Chicagu ještě dva dny. Ó.. áá… né, že byste stavěl finanční zájem nad bezpečnost země, ale z informací, vedoucí k zatčení toho člověka, je spojená i malá odměna.”

Al: “Ale to mi peníze… mě nic neřikaj. Eee… kolik je to mimochodem?”

WT: “Padesát tisíc dolarů. Však si promluvíme.”


(Střih – U Bundů)

(Peggy strašně naříká)

Al: “Dobře, dobře Peggy! Objednal jsem tě u zubaře a koukej, ať tě to bolí i až tam přijedeme. Zubaři nejsou levný.”

(Vejde Jefferson)

Jeff: “Ahoj lidi! Co je?”

Al: “Ale nic. Nebo jak se říká v Kremlu – nied.”

Peggy: (v bolesti) “Ele!”

Al: “Peggy, prosím tě, počkej v autě. Jsem tam hned.”

Peggy (odchází) “Slibuješ Ele?”

Al: “Ano, slibuju Peggy!”

Peggy: “Přísaháš mi, Ele?!”

Al: (naštvaně) “Slepice zrzavá ANO!!! Přísahám!!! Počkej v tom přiblblým autě!!!”

Al: (k Jeffovi) “Co tě ženský přinutěj říct, abys jim dokázal, že je miluješ.”

Jeff: “Tak co chceš kámo?”

Al: “Víš, já jen… že jsem včera neměl čas si s tebou pokecat a byl jsem zvědavej… víš, co se děje?”

Jeff: “Ne. Co by.”

Al: “To samý. Tak… byl si špión?”

Jeff: (překvapeně) “Co že sem, prosím?”

(Z venku troubí Peggy)

Al: (ven na Peggy) “No jó! No jó!”

Al: (k Jeffovi) “Nebudeme chodit kolem. Vítěz světový série v sedmdesátým šestým?”

Jeff: “Nó… Rats!”

Al: “Ááá!”

Jeff: “Co?”

Al: “Soudruhu! Zajímavá volba!”

(Peggy zase začne troubi)

Jeff: “Hele Ele, neměl by si odvízt Peggy k zubaři?”

Al: “To by se ti líbilo, že jo?! Víš, co já udělám?”

Jeff: “Co?”

Al: “Zahraju si s tebou americký prezidenty!”

Jeff: “To je sranda, že jo?”

Al: “Bohužel ne. Začínáš.”

Jeff: “Dobře. George Washington.”

Al: “Eisenhower.”

Jeff: “John Adams.”

Al: “Eisenhower.”

Jeff: “Thomas Jefferson”

Al: “Eisenhower.”

Jeff: “James K. Polk”

Al: “Dwike Eisenhower.”

Jeff: “Ele! Prezidenty jsme už prošli patnáctkrát!”

Al: “Jenom ještě jeden dotaz.” (Al vyndá Big ´Uns) “Časopis Big ´Uns. Bubliny měsíce. Listopad 88.”

(Al se zahledí do Big ´Uns)

Jeff: “Kimberley Nicholsonová, narozená 1969, má ráda rychlá auta, procházky po pláži a mladého Roada Stuarta. Nerada má muže, kteří kouří, válku a starého Roda Stuarta. Dobře?”

(Al se probere ze zahledění)

Al: “Cože? Promiň, já pracoval. No dobře. Řekněme… jsi amričan.”

Jeff: “Ovšem, že jsem američan, Ele! Koukej, co to na mě hraješ?”

Al: “Walter Trogatt dneska přišel do krámu a řek mi, že si špión. Slíbil mi padesát tisíc dolarů, když tě prásknu.”

Jeff: “Prásknuls?”

Al: “Připadá ti, že jsem v Riu bez ženušky a bez dětiček? Ačkoliv jedno letadlo letí v šest!”

Jeff: “Dobře. Dobře, podívej Ele, já byl špión…”

Al: “Díky!”

(Al se vrhne k telefonu. Jefferson ho zastaví)

Jeff: “Počkej! Ele pochop – Trogatt je špatnej chlap! A kromě toho Ele, znáš mě přece už čtyři roky! Víš, že jsem američan!”

Al: “No jó, to já jsem taky. Proto je tak těžký nechat ty prachy plavat.”

Jeff: “A mám ještě jeden důvod,proč bys mě neměl udat, Ele – protože si Bunda. A kromě toho, žes dal čtyři touchdowny, taky káma.”

Al: “To bych si ale moh svou bundu prodřít, že jo? Co? Tak podívej. Já tě neudám. Jsou tři věci, co nikdy Bunda nebude: bohatej, práskač a normální. Tak se uklidni. Tvý tajemství je mý tajemství. A poslední dotaz: Kdo byl víceprezidentem za prezidenta Eisenhowera?”

Jeff: “Já nemám tušení.”

Al: “Jsi američan.”


(Střih - U Bundů)

(Vejde Peggy)

Peggy: “Ele?!!”

Al: “No jo, ten zubař. Promiň, jedem.”

Peggy: “Už jsem hotová ty ňoumo. Tady máš účet!”

(Peggy dá Alovi účet)

Al: “Jak mám tohle zaplatit!??!!”

Peggy: “Na mě nekoukej.”

Al: “To, kdyby bylo možný…”

(Vejde Bud a Kelly)

Bud: “Tati, špatná zpráva.”

Al: “Tradiční Bundovic pozdrav…”

Kelly: “Policie zabavila, co jsme vyžebrali.”

Bud: “A zažalujou nás za převlíkání za houmlesáky. Víš, co je nejhorší?”

Al: ”Že je pozdě adoptovat kluky Menedezovy?”

Bud: “Né. Že to fotostudio by bylo úspěšný! Źebrota! To máme z toho, že jsme poslechli pana D´Arcyho!”

Kelly: “Jo. Páni, tak na něj něco mít…”

(Alovi zazní v hlavě hlas W. Trogatta “padesát tisíc dolarů, padesát tisíc dolarů! Padesát tisíc dolarů!


(Střih)

(Al sedí na gauči a kouká na TV, kde zase dávají basebal. Vejde Jefferson)

Jeff: “Čau Ele! Hele, já mám skvělou věc na dnešní aprílový večírek. Sleduj mě! Flaešný zvratky- Buéééé! A falešný psí hovínko!” (Jeff se směje)

Pes Buck: “Lidi – ty se teda uměj bavit. Pod psa!”

Al: “Víš, Jeffersone, já o tom přemejšlel a já… já na ten mejdan nemůžu jít.”

Jeff: “Proč ne? Kvůli těm naivním aprílovejm vtípkům, co?”

Al: “To taky a taky by mě s tebou mohli pověsit. A tak nechci skončit, Jeffersone. Chci odejít, jak Bundové odcházej. Chci se sám oběsit ve sklepě, když pěkně skočím z ponku. Né, že bych to plánoval brzy.”

Jeff: “Ale nikdo neví, kdo sem, Ele. Leda že bys to řek ty!”

Al: (nervózně) “A.. a… proč bych to dělal? Komu bych to říkal?”

(V TV je zápas basebalu. Je slyšet hlas uvaděče)

Uvaděč (v TV) “Telefon pro pana Trogatta! Telefon pro pana Waltera Trogatta!!!”

Al: “Ale… ale to.. to může volat kdokoliv? Kdokoliv!”

Uvaděč (v TV) “Pan Al Bunda volá pana Trogatta!”

Al: “Co? Hele Jeffersone, hele já přísahám, že v tomhletom já nejedu!”

Jeff: (vážným hlsem) “Vidím, co musím udělat.”

Al: (vystrašeně) “No a.. ale, já za tohleto nemůžu!”

Jeff: “Víš, myslel by sis, že po pár letech můžeš počítat s přítelem a věřit jeho slovům. Nikdy nevíš, komu můžeš opravdu věřit! Co, kámo?”

Al: (vyděšeně) “Ale já… já jsem králíček! Já.. já.. já jsem nevinej!”

Jeff: “Přestaň se plazit, Ele. Koukej, jestli se chceš vyzpovídat, tak se nadechni – teď hned – a pověz mi… kdo má nejlepší aprílový frky na světě?!!”

(Jeff se začne smát)

Al (uleví si) “Áááá! Aprílový frky?”

Jeff: “No přesně tak! Aprílový frky!”

Al: “A… a co ten chlápek, co přišel do krámu?!”

Jeff: “Walter Trogatt – to je starý přítel rodiny z D.C. To já ho poslal s tou povídačkou ke tvejm škrpálům a tys to zbaštil i s navijákem!”

Al: “Jó? To ty bys teď neměl brát telefon, protože někdo bude tvojí linku opravovat.”

Jeff. Ach.. pokus to byl dobrej Ele. Pojď, půjdeme na ten večírek.”

Al: “Ale chceš říct, že nic o tom špiónovi nebyla pravda?

Jeff: “Ale di ty, Ele. Kdybych měl opravdu něco se špiónáží, tak by mi stačil jeden telefonát, aby byl Trogatt z  toho venku?”

Al: “Asi ne.”

Jeff: “No tak neblbni.”

(Al a Jeff odejdou. Na gauči sedí Buck a sleduje TV)

Uvaděč (v TV) “A třetí meta je obsazená.” ( z televize se ozve nějaký řev) “Bože můj! Dámy a pánové – Walter Trogatt právě vypadl z přepichové lože na horní tribně!”

THE END