Ženatý se závazky – “Married… with children”

Epizoda 176 - Fields of screams (819)

Přepsal L.Kadlec

Hrají:
AL Bunda - Ed O´Neill
PEGGY Bundová - Katey Sagal
KELLY Bundová - Christina Applegate
BUD Bunda - David Faustino
BUCK Bunda (Pes)

MARCY D´Arcy - Amanda Bearse
JEFFERSON D´Arcy - Ted McGinley
SAŠA
Uvaděč reklamy
Hlasatelka v TV

Znělka

Peggy se dívá na TV

V televizi je znělka reklamy na jedy – objevuje se tam Kelly.

Kelly: “Ahoj, já jsem verminátorka a hádejte, co pro vás mám. Tu …. Plechovku, to… eéé .. toho …”

Uvaděč (naštvaně) : “Plechovku spreje, ty idiotko!”

Kelly : “Vždyť já vím. No, takže, máme pro vás úplně nový jed a rádi bychom mu říkali – Jaro v Bahdadu! Jak je nový? Je tak nový, že dosud nebyl ani testován na nic netušících amerických občanech. Stačí jednou nasprejovat a váš pes nebo kočka už nikdy nebudou mít blechy. A jako důkaz se dobrovolně dostavil můj pes nebo kočka Buck. Takže demonstrujem. Jsi připravený chlapče?” (K Buckovi)

Buck (zoufale): “Pomozte mi!!”

Kelly: “Tak jedém!”

Buck je nasprejován.

Nyní záběr do Bundovic obýváku. Peggy si povídá s Buckem. Buck vypadá jako krocan!

Peggy: “Není to skvělé Bucku? A ty si to nechtěl udělat.”

Buck: “Je to skvělý. Vypadám jako Oprah po schození váhy.”

(Vejde Marcy)

Marcy: (radostně) “Ahoj Peggy! Nó, nechci se nějak vychloubat, protože si chudá a vdaná za Ala, což je ovšem na nic, ale víš co? Jsem bohatá!”

Peggy: “Bohatá? Jaksto udělala? Třeba bych to taky zkusila?”

Marcy: “Pracovala jsem!”

Peggy (otráveně) : “áá…hmmm”

Marcy: “Víš, Trans Mexican Motors hledali místo, kde by vyráběli své nové auto haguár goethe. A já jim našla pozemek hned vedle Polkské střední školy. Smlouva je za 400 miliónu dollarů a já za to mám provizi!”

Peggy: “Kolik to dělá?”

(Vejde Jefferson)

Jeff: “1,3 melounu, plus novej haguár každýmu.cha cha cha.”

Marcy: “Ale nemysly si, že nás to ňák změní. Né. Budeme titíž skromní lidé, jako jsme doposávaď byli.”

Jeff: “Jen se přestěhujeme za lepším! Cha!”

Marcy: “Ano. To jsem ti zapoměla říct – Stěhujeme se! Cha cha cha. Vlastně jsme přišli říct, jak jsme smutní, že odcházíme! Cha cha”

(Jefferson a Marcy se smějí)

Marcy: “Jeffersone, to je nejšťastnější den mého života. Není to skvělá země?”

(Vejde naštvanej Al)

Al: “Tahle země stojí za prd! A já ti řeknu proč. Vzdáváme se jí rychlejc, než jí jinejm stačíme ukrást. Dneska jsem jel kolem Polkský střední, abych mrknul na výsledkovou tabuli, která ukazovala mou slávu a sebral bezdomovcům nikláky. A hádej, co jsem viděl napsáno na školním plotě?”

Marcy: “Život 50, Al 0?”

Al: “Hele Marcy, slepice nemaj tak pít – slepnou pak!”

Jefferson se začne smát. Když se na něj Marcy podívá, začne předstírat kašel.

Al: “Bylo tam: Budoucí domov haguára. Což znamená, Peggy, že budou dělat auta na fotbalovým hřišti, kde jsem udělal 4 touchdowny za zápas! Kde fanynky v praskajících podprdách a kraťounkejch minisukničkách skandovaly: raz, dva, tři, čtyři, míč patří jen Bundovy! Povídám, že je to bláznivý. Jak k tomu mohlo dojít?”

Marcy: “Dvě schůze na radnici, kufřík neoznačených účtů a dohoda je tady.”

Al: “Ty si v tom jela?”

Marcy: “No a?”

Al: “Ale tohle ti tentokrát neprojde. Když je to válka, jakou chceš, ať teda je! Ale měla bys i s družkama ježibabama vědet jedno: Al, je první slabika slova ALAMO!”

Peggy: “Ele! To jsme projeli u ALAMA.”

Al: (Naštvaně) ” A copak si to někdo pamatuje?”

Střih

V televizi je znova Kelly s reklamou.

Kelly: “Ahoj, verminátorka je tu opět.Několik z vás – diváků, vyjádřilo obavy o domnělých vedlejších účincích našeho nového jedu – Jaro v Baghdadu! Nyní s pepsinem! Já jsem tady, abych vám řekla, že pověsti o domnělých genetických mutacích jsou kompletně falešné. A abych to dokázala, tady můj bratr Bud, kterého mám ráda jako bratra, se dobrovolně přihlásil, aby se nechal nasprejovat touto látkou do svého ksichtu. Jsi připraven Bude?”

Bud: (Je svázaný – naštvaně volá) “Já tě zabiju ty krávo!”

Kelly: “Nemůže se dočkat! Tak jedem!”

(Bud je nasprejován)

(střih – u Bundů v bytě)

(Peggy a Bud sedí na pohovce)

Peggy: “Byl si skvělý Bude. Lidi tě poznají, ať se kdekoli objevíš!”

(Záběr na Buda – narostly mu PRSA!)

Bud: “No mami, pověz pravdu. Myslíš, že na tohle poletěj holky?”

Peggy: “Jdi ty, broučku. Přece tě nebudou trápit takový pěkný prsa. No tak. Jak pěkně narostly. A je to teprve týden. Koukni. Oč líp si na tom než Buck.”

Buck: “Já jen doufám, že to přejde před díkuvzdáním.”

Bud: “Možná máš pravdu mami. Nachvilku se schovám.”

(Zazvoní zvonek)

Bud: “Né, že bych měl nějaký plány na tehle tejden.”

(Bud otevře dveře stojí tam jeho kamarádka Saša)

Saša: “Ahoj Bude. To jsem já, Saša. Dívka, kterou jsi chtěl každý den i každou noc už od školky. Já mínim vstoupit do kláštera a chtěla bych být s opravdu opravdovým mužem při svém prvním, posledním a jediném poklesku.

(Bud zmateně kouká)

Saša: “Óchh, vezmi si mě Bude! Vezmi si mě teď!”

Bud: (Zklamaně) “Teď není ten pravej čas. Sbohem”

Saša: (nešťastně) “Óchh! Ale..”

(Bud zavře dveře)

Peggy: “Kam pak to jdeš?”

Bud: “Překonat city – spáchat sebevraždu!”

(Bud odejde a přichází Kelly)

Kelly: “Ahoj mami! Má Bud ještě dudy? Tak radši budu spát u Cindy. Kde je táta?”

Peggy: “Á, šel na schůzy magistrátu. On je opravdu naštvaný, že by na jeho hřišti měli stavět.”

Kelly: “Já jen doufám, že ze sebe neudělá testikl.Achh”

Peggy: “Že nebude dělat tyjátr, myslíš?”

Kelly: “Né, myslím testikkl. Že je cvok a dělá tyjátr je normál.”

Peggy: “ No doufám jen, že oba testikly použije v soukromí svýho domova.”

(Peggy zapne TV)

Hlasatelka: “A nyní zprávy z našeho města. Sám o sobě tvrdící, že je fotbalová legenda Al Bunda, zahájil protest proti zamýšlené trans-mexické automobilce tím, že se připoutal k brance, přesněji k brankové tyči na školním hřišti. Prohlásil, že zůstane připoután, dokud projekt nebude přemístěn nebo cituji: Marcy nenarostou prsa.”

Peggy: “Nejen testikl.”

(Střih)

(Vidíme Ala připoutaného k brance. U něj stojí Bud. Jinak tam nikdo neni)

Al: “Bude! Jsem rád, že jsi tady. Vychutnej se mnou můj triumf.”

Bud: “Nó , ty davy někdo usměrňuje, tati?”

Al: “Takové věci trvaj dlouho, synku. Ty myslíš, že lidi přišli, kdyř Paul River jel městem nahý a křičel: Beatles přicházejí? Musel se nejdřív připoutat k severnímu větru a hup do přístavu. Jako o starým Paulovi, dočteš se jednou i o mně.”

Bud: “Jo. Jednou příjde Timelife se sérií o idiotech světa. Jsem tu jen, že máma byla zvědavá, jestli nechceš něco k jídlu.”

Al: “A přines si mi něco?”

Bud: “Né, jenom se zeptat.”

Al: “Tak řekni svý matce, že mám  žaludek plný hrdosti a sendviče před pár tejdny.Mimochodem. Dneska je teplo. Proč máš ten kabát?”

Bud: “e..Něco.. nějak mě bolí..”

Al: “Na prsou?”

Bud: “Né! Né, to ..jsou jen citlivější. ”

Al: “No stejně, synku, jsem rád, že jsi tady. Pomoz rozdat zbytek letáků. Roznes je všude, kde se najdou starý atleti ze školy.”

Bud: “Takže: do barů, úřadů pro nezaměstnaný a soutěží v jedení?”

Al: “Jo a nezapomeň dálniční podjezdy. Řekni, ať přinesou svíčky a cheeseburger.”

Bud: “Co ještě?”

Al: “No, chci, abys vyndal ten klíč od náramků z mý zadní kapsy. Abych nebyl v pokušení.”

(Bud vyndá klíč)

Al: “jo, jo”

Bud: “Tati. Jseš si jistej, že ten protest výjde?”

Al: “Synku. Já si nejsem jistej spoustou věcí. Například proč jsem se narodil a proč ses narodil ty a…taky si nejsem jistej, proč jsem na zádech cejtil prsa, když si mi vyndaval z kapsy ty klíče. Ale jsem si jistej, že tohle výjde. Dneska v noci, podpořenej plamenem desetitisíci svíček a pár chesseburgerama, já budu vítěz!”

(Střih. Je večer. Al Bunda je stále sám připoután. Nikde ani živáčka (ani mrtváčka))

Al: “..a nechápu to. Má padnout naše historická meta a všem je to volný. Ale když pitomec kopne krasobruslařku, milión reportérů je tam.”

Aaron: “Čau, pane Bundo.”

Al: “Aarone! Já věděl, že můžu počítat s někým, kdo hrál za Polkskou.”

Aaron: “Viděl jsem letáky.”

Al: “Dobře. Bud dělá svou práci.”

Aaron: “To jo, jestli jste mu řek, aby je hodil do popelnice blok odsud. Ale všichni kluci o tom povídaj. “

Al: “Prima. Co si myslej.”

Aaron: “Slyšeli, že haguár platí 15,40 za hodinu plus zdravotní . Jsou na větvi!”

Al: “ To nikomu nezáleží na dědictví otců?”

Aaron: “No zachováme ho, když ho prodáme tomu, kdo dá nejvíc.”

Al: “Né, když jde o naše hřiště! Proč tady nikdo není? Počkej. Já vím v čem ten problém je. Právě mi to docvaklo. Já se totiž přicvak na straně, kde hrajou hosti. Jasně, že mě tady nikdo nemůže znát!”

Aaron: “Copak se po poločase nemění strany?”

Al: “Já po poločase nikdy nehrál! Vždycky jsme měli velkej náskok! Teď sežeň Buda a přines ten klíč. Připoutám se vedle.”

Aaron: “On ten klíč nemá. Dal ho mně.”

Al: ”Dobře. Dej mi ho!”

Aaron: “Nemůžu. Dal jsem ho Kelly.”

Al: “Proč?”

Aaron: “No.. hezky se blejskal a líbil se jí.”

Al: “Tak ji najdi! Přiveď ji sem a pospěš si. Musím jít na záchod!”

Aaron: “jo.”

(Střih “O několik hodin později”)

(Al je stále připoután a chce se mu strašně na záchod)

Al (zoufale): “Ach…Co sem si myslel. Dám si velký pivo a připoutám se k brance! Bezvadný Ele. Nikdo tu není, možná když si pospíším.”

(V autě přijede Kelly)

Kelly: “Ahoj tati! Hádej co?”

Al: “Sen o dceři s insekticijdním autem se mi splnil?”

Kelly: “Chm, tos uhod! Jmenuje se auto brouk a smím si ho vzít, kdy prej budu jenom chtít.”

Al: “Cha,cha. Jsem nadšenej zlato, ale mohla bys mě teď odemnout prosím?”

Kelly: “Jo hned. Kde jsem dneska byla?”

Al: “Na měsíci?”

Kelly: “Lepšejš. Na Chicagským institutu brouků a hmyzu. Maj ty nejvzácnější a nejnebezpečnější brouky. Hele. Africký broukové pingové!” (ukazuje Alovi sklenici s brouky) “Na celým světě je jich jenom šest. Ale to je dobře, protože jedno políbení toho mazlíka a tvůj metabolismus je komplet v čudu.”

Al: “Proč..Proč tu sklenici nedáš dál?”

Kelly: “Žádný strachy tati. Než jsem je vzala, přesvědčila jsem se, že jsem udělala dírky tak malý, aby….”

Al: “Co?”

Kelly: “Říkala jsem šest? Asi jsem myslela pět! No, jakejs měl den”

Al (nervózně): “Nó, typyckej den. Neprodal jsem žádný boty, nevyčůral …. Mohla bys už mně krucinál odemknout?”

(Kelly vyndá klíč. Ten je uplně placatej)

Al: (Zoufale) “Ale né..”

Kelly: “Nezlob se tati, ale než jsem jela do toho muzea, jela jsem s kamarádama ke trati a oni pokládali peny na koleje a dívali se, jak je z nich placka. Ale já né, protože si mi říkal, že peníze se neničej!”

Al: (sarkasticky) “Ale klíč nejsou peníze, viď miláčku?”

Kelly: “he.. nééé! Cha,ha! Hele. Hrozný když o tom přemýšlíš. Co? Ten tlak. Nebolí ho to?”

Al: (zoufale) “ááámm! Ale jak se teď odsuď dostanu?”

Kelly: “Na to myslím. Teď jen musíme vzít ten zámek a položit ho na koleje a taky ho nechat přejet. Klíč bude pasovat!”

Al: (Ironicky) “Já mám lepší nápad, srdíčko. Protože ten zámek je přidělanej k tyči, co kdybys radši zkusila zastavit ten vlak a přesvědčit je, aby přijeli sem!”

Kelly: “Prima.Jó tati, ještě něco. Kdybys viděl hnědého brouka se třema šestkama na břiše, tak to je africký ping. Je smrtelně nebezpečný. Tak fofrem uteč. Jo? Hehe. Ahoj!”

Al: “Aáá. A.. no co. Jeden brouk zabiják ztracenej v tak velikým městě. Proč by kous zrovna mě? Ani já nemůžu mít takovou smůlu. Tak já se radši půjdu vy..”

(Al usne. Ve snu se mu zdá, že je na stadiónu)

Hlasatel: “Dámy a pánové! Vyhlašujeme profesionální hvězdný tým všech dob, podle vašich hlasů! Quartback – Joe Nammath, Halfback – Jim Brown a na beku – AL BUNDA!”

Diváci (Skandují): “AL BUNDÁ! AL BUNDÁ! AL BUNDA!…”

(Najednou sën končí a nad Alem stojí Marcy a volá na něj)

Marcy: “Ele Bundo! Ele Bundo!”

Al: (Probudí se) “Ách, Marcy. Bohudík, žes to ty. Mě se zdálo, že tyč obrostla strništěm.”

Marcy: “Víš, já tě obdivuju Ele. Myslela jsem, že tak dlouho nevydržíš. Za pár hodin to tu zplanýrují a prodavač bot nebude v novinách vypadat pod buldozerem zrovna moc dobře. Takže ti udělám návrh.”

Al: “Návrh, myslíš prachy? Al Bunda není na prodej!!! Já tu nestojím jenom tak sám za sebe, ale za každýho, kdo udělal kdy touchdown..”

Marcy: “Á, hele? Dvojitý cheeseburger s hranolkama!”

Al: “Za každýho tátu, kterj kdy vzal kluka na zápas. Za každýho muže, co se špatně oženil. Je v tom i slanina? Mně je jedno, jestli jsou hranolky křupaví. Jsou křupavý? To je fuk! Já stojím pevně. Jestli tu chcete postavit továrnu, musíte jí postavit nademnou.”

Marcy: “Nó dobře. Zahrabte ho!!”

(Přijede buldozer)

Al: “Ale..A.. vzpomínky mi zůstanou. Jaká je ta nabítka?”

Marcy: “Hamburger!”

Al: “Beru!”

(Marcy odemkne Ala)

Marcy: “Tedy Ele? Nějakej brouk tě ošklivě kousnul?”

Al: “ee. Kous brouk? Díky bohu. Já myslel, že je to cucflek od těch pobudů.”

Marcy: “Já ti řeknu, co udělám. Protože se stěhujeme pryč a už tě nikdy víc neuvidím, jedeme do nemocnice!”

Al: “To ty uděláš?”

Marcy: “Jistě, ale protože mi auto zrovna vyčistili, vlez si do kufru!”

(Střih)

(U Bundů doma)

(Je puštěná televize)

Hlasatelka: “…a ironií osudu je, že prodavač dámských bot, Al Bunda, svůj protest skoro zaplatil životem, když se snažil překazit stavbu továrny haguár. Ukázalo se, že štípance, pokrývající jeho tělo, pocházejí od vzácného afrického, jedovatého pinga. Protestu pana Bundy, nevěnoval nikdo pozornost. Ochránci životního prostředí však trvají na tom, aby hřiště bylo chráněným územím, protože ohrožení brouci si ho oblíbili a začali si zde budovat kolonii.”

Jeff (Naštvaně): “Neskutečný, jak se sem mohli dostat z afriky, krucifix?”

Kelly: “No, z institutu brouků a hmyzu utýct nemohli, protože .éé.. ten je přímo pevnost.”

Hlasatelka: “Plány na továrnu haguár byly oficiálně přeloženy do kanady, což tuto společnost stálo 21000 pracovních míst a milióny dolarů. Továrna by byla prospěla všem odvětvím ekonomiky od výstavby po prodej bot. Skutečně! V tomto příběhu není vítězů – jen poražených.”

THE END