Ženatý se závazky
Epizoda 134
Every Bundy has a birthday (703)
Přepsal Lukáš Kadlec
ÚVODNÍ ZNĚLKA
Záběr na Peggy.
PEGGY) Správně zlato, no, teď zkusíme těžší slovo. Co třeba “pes”? Pojď zlato, vím že to zvládneš.
Záběr na Kelly, která má před sebouz papír a učí se psát.
KELLY) Dobře. [začne psát] P, E …
PEGGY) E - S! [Kelly nechápe] P – E – S!
Příjde Sedma.
SEDMA) S!
KELLY) S? Co tady syčíš? Když myslíš, že je to tak lehký, tak to dokonči sám, chytrolíne.
Sedma dopíše S.
KELLY) Jo “pes”!!! To jako “pestrý”!! No jasně.
Příjde Bud.
BUD) Ahoj Kelly, vypadáš zmatená. Chtěli, abys napsala “pes”? [začne se smát]
Bud spatří papír, na který Kelly psala.
BUD) Ó můj bože, vážně…
PEGGY) Zlato, ukaž, co jsme dostali v poště?
Peggy začne prohrabávat poštu.
PEGGY) Účty, účty, účty, dopis od Alovi matky, účty, účty.
Peggy dá účty Sedmovi.
PEGGY) Tumáš, cvrčku. S tímhle si jdi hrát.
Peggy vezme jednu z obálek.
PEGGY) Na to jsem čekala, až to pošlou.
KELLY) Pozvánka pro Buda do klubu nejstarších paniců v Americe?
PEGGY) Né. To je dopis z odboru vzdělávání. Formulář na přihlášení malého Sedmy do školy.
KELLY) Bezva. Mohla bych mu pomáhat s učením, protože já mít maturu.
PEGGY) Ano zlato a my na tebe být velice hrdí. Já jsem o něj vlastně požádala, protože nedávno jsem zahlédla školní autobus a cítila jsem, co v té chvíli cítí každá matka. Ti řidiči autobusů jsou rok co rok mladší a rajcentlich. Tak zatímco jsem si dávala svou ledovoučkou sprchu, přišlo mi – jej, co kdybych poslala Sedmu do školy. Počkej tady…. [začne vyplňovat formulář] věk třicet… dvacet osm…
BUD) Mami, myslím že chtěj Sedmův věk.
PEGGY) Ó, já myslela, že chtějí můj, kvůli tomu, že maminky berou řidiče autobusů na oběd tanec a jako že <nerozuměl jsem>. [k Sedmovi] Pojď sem cvrčku. Kdy máš narozeniny, Sedmo?
SEDMA) To já nevim.
PEGGY) Copak vy jste neslavili narozeniny?!
BUD & KELLY & SEDMA) Né!!
PEGGY) Tak s tím něco ihned uděláme, protože já chci, abys měl narozeniny, školu, očkování, kamarády, budoucnost… všechno co úřady chtěly, aby měli i Kelly a Bud. Tak si vybereme nějaký datum a uspořádáme oslavu. Musí to být nějaký vyjímečný den, kdy nikdo jiný nic neslaví. Co třeba… třeba to udělat dvaadvacátýho ledna.
SEDMA) Jo!
BUD) To jsou mý narozky, mami!
PEGGY) Opravdu?! No prosim. Tak jo. Co sedmadvacátého listopadu?
KELLY) Jo, zas moje.
PEGGY) Vážně?! To je těžký. Co čtyřiadvacátýho prosince?
BUD) Mami, štědrej den!
KELLY) Jo, ale nejsou ničí narozeniny.
PEGGY) Dobře a co zejtra? Zejtra se nic neděje, že ne?
SEDMA a KELLY a BUD) Myslím, že ne.
PEGGY) Dobře. Tím je to vyřízený. Zejtra má narozeniny náš Sedma.
Příjde Al.
PEGGY) Ahoj brouku. Víš, co je zejtra za den?
AL) No jo. Já vím. Ale nemůžu uvěřit, že sis po tolika letech vzpomněla, že mám narozeniny.
PEGGY) Juj!! To byly tvoje narozeniny? No tak už nebudou. Právě je dostal Sedma.
AL) A co já?!
PEGGY) Ele, každou noc, když lezeš do postele, knučíš “já chci umřít! Já chci umřít” a najednou z ničeho nic chceš narozeniny? Ale brouku, tak jo. Dám ti narozeniny Bucka. Stejně myslím, že každej rok zestárneš o sedm let.
AL) Jenže já chci lidský narozeniny.
PEGGY) Tak to si musíš stoupnout na zadní a poprosit o ně [směje se] . Sedmo, jako součást svého dárku si můžeš vzít cokoliv chceš z pokojů Kelly a Buda.
SEDMA) Jo!
Sedma odběhne nahoru.
BUD) No Kelly a je po uměleckejch fotkách, co si dělala pro časopis Leo.
KELLY) A jo… no ty se rozluč s tak věrnou gumovou podobou ženský, že jí můžeš představit rodině.
Z Budova pokoje se ozve rána a je slyšet ucházející vzduch :). Kelly se začne smát.
BUD) [běží do pokoje] Isis!!! Isis!!! Isis!!! Ach bože!!! Volejte pohotovost!!! Rychle, uchází celá!!! Ó ta hrůza!!! Ta hrůza!!!
KELLY) [k Alovi a Peggy] To je konec vašich snů o gumovejch vnoučatech.
SEDMA) [z Kellyina pokoje] Hele!! Koukej na ty obrázky!!
KELLY) Musím jít.
Kelly odběhne do svého pokoje.
PEGGY) Víš Ele, já si vážně myslím, že to chce další děti. Myslím, že teď už by se nám nějaký povedlo.
AL) Peggy, v mým věku by se mi to nepovedlo ani s někým, koho bych chtěl.
PEGGY) Á jo, Macu Granty. Já vím, že si trochu na dně z těch narozenin a vím, že je nad mé síly dostat tě zase nahoru. Ó frkulo. No ták Ele! Kdyby někdo byl vzpomněl na to, že máš narozeniny, co bys byl chtěl?
AL) Isis. Když byla zdravá.
Vejdou Marcy a Jefferson.
MARCY) Peggy, můžeš rozsoudit naší při? Kdyby někdo koukal po Alovi a slintal nad jeho tělem, vztekala by ses?
PEGGY) Víš, je to neuvěřitelné, ale děje se to denně. Já ty supy tak-tak odháním koštětem. Zatím říkám, že jedno, že smrdí, ale že ještě žije.[směje se] .
JEFF) Koukej, já… já si nemůžu pomoct, že mě ženy tak chtějí. No co s tím mám dělat? Mám si přestat dělat vlasy, abych nevypadal tak dobře? No?
MARCY) No, mohl bys přestat kroutit zadkem jako obecní rajda. Snubní prstýnek rveš do kalhot se srolovanejma ponožkama.
JEFF) Jó… neroluju ponožky, kočko.
AL) No, já bych s dovolením pomoh. Marcy, jestli si děláš starosti s tím, že by Jefferson podlehl jiný ženě, tak to se uklidni. Bude k tobě vždycky upřímnej, protože nakonec – proč chodit pro mlíko, když máš doma dvě malý prázdný bandičky.
Al a Jefferson se začnou smát. Jeff pak začne předstírat kašel.
MARCY) A proč chodit pro párky, když máš doma maličkou koktejlovou nožku… a k tomu celý prase!! [začne se smát]
AL) Jí jí nepůjdu urážet k ní domů.
MARCY) Ježiš, co se mu stalo?
PEGGY) Prodává přece boty. A padají mu vlasy. A sprchu nepozná, kdyby přes ní upad. A na zadku má hroznou vyrážku.
MARCY) To né. Já myslím, proč je tak smutný?
PEGGY) A zajímá tě to?
MARCY) Ne.
PEGGY) Hele, zejtra má Sedma narozeniny. Kde by bylo dobrý místo na oslavu? Někde, kde můžeme klidně házet odpadky na zem a nemusíme se obtěžovat s jejich sbíráním.
MARCY) Ano, ale než to mít tady, proč neudělat něco velkýho na co máte a neudělat to v parku?
JEFF) Jó, tam na mě zírá spousta žen. [Jeff začne předvádět, na co všechno mu ženský koukaj] Ná tohle, ná tohle a na…
MARCY) Ovšem, když předvádíte své leopardí spodky skrz své tenounké kalhoty. Škemráte o to, pane. A jednou vám to nějaká silná žena nandá rovnou a naplno tam v parku! [vzrušeně] Hned mě vem domů a zatancuj mi!
JEFF) Tak jo. Tak jo, ale dneska nezvi svou matku, ano? Můj tanec je umění a nebude ho schazovat žádný [změní hlas] “To je můj zeťáček. Zatřes mými penězi, ať padaj k mamině!!”
MARCY) [nešťastně] Nikdy si mou matku neměl rád.
JEFF) Né, né, né, já mám rád dolary. Né drobný. Nejsem pokladnička z kostela.
Marcy a Jefferson odejdou.
PEGGY) Ele, uvažovals někdy o tom, že bys pro mě tančil?
AL) Ne, jedině na provaze, bejby.
PEGGY) Jo, tak bys měl předělat tvoje systémy, protože zítra chci na té Sedmově oslavě jen úsměvy. Doufám, že nebude příliš zklamaný, že je to jen v parku.
AL) Ten kluk je jen venkovskej balík. Řeknem mu, že je to Disneyland.
STŘIH – Další den v parku
SEDMA) Tohleto není Disneyland, přece!
KELLY) [vesele] Jé, Disneyland!![směje se]
BUD) A koukni těch míst na parkování.
AL) Tak, nechť oslava začne. Kdo chce párek?
VŠICHNI) Já!
AL) To je prima, protože mám jeden.
Všichni se začnou hlásit o to, kdo ho dostane.
AL) Tak počkat, počkat, počkat, znáte pravidla. Nestačí si jen říct. Musíte o něj bojovat. Proto jsme my Bundové třeba špatně přizpůsobivý, zato silní.
K Bundům příjde nějaký muž (FILIP)
FILIP) Promiňte, co tady děláte?
AL) Tak, mezi námi, slavim svoje narozeniny, ale ticho, protože žena mi je sebrala.
FILIP) Zajímavá pohádka, ale nesmysl. Já si celý ten park najal na oslavu narozenin svého syna Briana. Tak si seberte svejch pět švestek a sypejte.
PEGGY) Copak to všichni vědí, Ale?
AL) Tak poslouchej kámo, nemůžeš si koupit veřejnej park. Já platím řádný daně a tím to tu udržuju.
PEGGY) Ele, ty už si neplatil daně roky.
AL) A kdyby jo, byl bych teď jako cvok.
FILIP) Podívejte, naše oslava právě začíná. Nechtějte, abych vás vyhodil já sám.
AL) Peggy, podržíš mi můj páreček?
PEGGY) A co budu dělat s ostatními čtyřmi prsty? [směje se]
Peggy vezme Alův párek.
AL) Tak Goldfingere, jdem na to.
Příjde Filipova žena.
ŽENA) Nerozčilujte Filipa, ano? Je mistrem kung-fu pátého stupně!
PEGGY) No Ala taky ne. Je pitomec pátého stupně.
AL) Tak podivejte, já třeba nejsem bohatej..
Kelly, Bud, Peggy a Sedma se začnou smát.
AL) … nebo šťastnej, ale vím, že tohle je veřejnej park a v zemi lidí, která je pro lidi a s lidma, musí bejt zaručený nějaký místo i pro chudáky, jako jsme my.
STŘIH – V Parku.
Bundovi stojej v jim vymezeným prostoru (asi 2x2 m). Vedle toho je cedule s nápisem – “Veřejné prostranství. Ticho prosím, bohatí se baví.” Vedle mezitím vesele probíhá oslava.
AL) To není tak špatný, děti. To že nemůžeme používat celej park, neznamená, že se nepobavíme. Bude, běž dál.
Al začne hrát fotbal.
BUD) Je tati, touchdown.
AL) Kelly, přímej kop. No!
Kelly trošku kopne do míče.
AL) Jo ano! Ano! [směje se] To je na prd…
BUD) To je fakt. Proč se lidi nebavíte. Copak vás baví slavit jenom moje narozeniny? Víte, ten oběd pro těch třista mých nejbližších přátel v Café Pupp, kde čestný host Moy jedl míchaná vajíčka z hrudí striptýzového tanečníka…
Al a děti zírají na Peggy.
PEGGY) Já vás nepozvala? Podle toho, jak se tváříte si uvědomuju, že to bylo proto, že byste mně to byli skazili. Ale můžeme z téhle oslavy udělat tu nejlepší v celém parku.
Zazní zvuk letícího letadla.
KELLY) Jenom druhou nejlepší. Ty bohatý si najali Air force.
BUD) Hele, koukejte! Píšou! [ukazuje na oblohu a začne číst] Šťastné narozeniny Briane, tohle tvého tátu stojí padesát tisíc dolarů. A proč ne? Ty si nejlepší kluk na světě. A to nejenom proto, že jsme dostali zaplaceno. Opravdu. Opravdu. Ať ti bůh žehná a stojí s tebou. A nezapomeňte, děláme i svatby. Kromě dubna, kdy jsme objednaní k Peggy Bundové na narozeniny.
Peggy se začne smát a začne letadlu mávat.
PEGGY) Ahoj kluci!
BRIAN) [k otci Filipovi] Psaní po obloze maj všichni kluci ve třídě. Ty už mě nemáš rád.
FILIP) A to víš, že mám. Koukej na to.
Příjde nějaký člověk (FRANK)
FRANK) Ahoj kluci a holky! Nazdar Peggy!
PEGGY) Á, Franku, jsi to ty?! Ahoj!
FRANK) V dubnu! [k dětem] Tak děti, Brianův otec mi zaplatil spoustu peněz, abych si pro Briana na jeho narozeniny zlomil nohu. A bolí to jak ďábel.
Děti se začnou radovat.
FRANK) Pojďte děti, je čas na krevetový koktejl!
AL) Jedí krevety, děti. To jsou ryby.
BUD) Blé…
AL) Na oslavu je nejlepší vepřový. A já to naporcuju.
Al rozdělí párek. Pak si všichni vezmou, jen na Ala nezbyde.
AL) No, teď už jsme asi rodina na dva párky. Jenom počkejte. Než všichni kromě mě budou jíst, poděkujeme.
Bundovi stojí mlčky v pozoru. Kolem nich jde nějaký člověk.
ČLOVĚK) Psi toho dneska nadělaj…
AL) Ámen. Jezte.
PEGGY) A kdo má horčici?
BUD) Moment… [začne prohlížet kapsy] sůl, pepř, kečup, kondom… eee.. tady.
Všichni kromě Ala začnou jíst.
PEGGY) A teď, no Sedmo a teď mám pro tebe moučníček.
Peggy dá Sedmovi bonbón (???)
PEGGY) [k Sedmovi] Ťufy, ťufy, ťufy!!! Kuš, kuš, kuš! Ňami, ňami, ňami!
BUD) [k Alovi a Kelly] Na nás nikdy nedělala ňami!
KELLY) Ani kuš kuš.
AL) No na mě jednou jo. Ještě ve škole.
KELLY) A já sem pro tu ženskou hláskovala Pes. Úplně na nás zapomněla. Jsme Titové v Jacksonově rodině. To není fér. Nikdo se mě neptal, jestli toho pitomečka chcem!
AL) No, to nic zlato. Mě se neptali ani jestli chci vás.
KELLY) Já tvrdim, že mě mrzí, že má všechnu máminou lásku. Ani není opravdový Bunda.
BUD) Není o žádný Bunda! Jméno Bunda se odtrpí. Naše emocionální jizvy jsou tak hluboký, až jsou vidět.
AL) No, to je věc hrdosti. Od toho dne, kdy první Bunda vystoupil z Mayfaveru na půl cestě. Nikdy ho nenašli, ale zapsali jeho poslední slova – “myslím, že jsme tady!”. Tihle pionýři a my sami zde, my jsme praví Bundové! Ten kluk nikdy nezažil, co je to odmítnutí. Né, dokud neslyšel “služební vchod je vzadu”.
BUD) Nebo “Ani za padesát babek!”
KELLY) Jó nebo “nekecej při tom!”
AL) Správně. Správně. Do tý doby je to jenom lidská bytost s budoucností. Né skutečnej Bunda.
PEGGY) Ó děti podívejte! Sedma si hraje na honěnou s ostatními dětmi. Jé!
Filip přitáhne Sedmu zpět k Bundům.
FILIP) Nechte si ho! Sem patří. Svoji k svým.
SEDMA) To je oslava na prd! Já chci jít už domů.
PEGGY) Já taky. Pojďme.
AL) Ne, ještě ne.
Al výjde z Bundovic vymezeného prostoru.
FILIP) Promiňte, co to děláte? Nesmíte ze svého prostoru! Sem smíme jenom my. Přečtěte si povolení.
AL) Bude? Ukaž mu co si Bundové myslí o povoleních.
Bud vezme Filipovi povolení, zmačká ho a sní ho. Al se směje.
AL) Teda Bude, taky si mi moh kousek nechat. Já neměl ani kousek párku! [k Filipovi] Aby bylo jasno – ten kluk si tady taky bude hrát.
FILIP) Ne, né, né, né, né, počkejte….
AL) A chci jeden z těch hamburgerů! A ten park zabírám pro lidi! A zabírám… ten párek pro lidi a ten steak taky pro lidi.
FILIP) To je moje!! Tak dost!! Jezte si svoje, kamaráde!
Al šlápne Filipovi na nohu a ten se nemůže hnout. Al se začne smát.
AL) Hele kamaráde, vypadá to na křeč v noze!
FILIP) Dám vám stovku, když mě pustíte.
PEGGY) Vem to Ale!! Vem to!
AL) Ne! Nikdo mi nedal dárek k narozeninám. Tak si ho sám šinktnu. Šťastný narozeniny Ele!
Al dá Filipovi pěstí do obličeje.
AL) Pojďte děti!! Nakopeme ty bohatý zadky!!!
V parku se rozpoutá bitva mezi Bundovými a bohatými. Bundovi v ní zvítězí.
BRIAN) [k Alovi] Zničil si mou oslavu, ty paviáne!
SEDMA) [k Brianovi] Jsem hrdej, že tomu paviánovi řikám táto! Tu máš! [Sedma se začne prát s Brianem]
AL) Rodinná rada!!
Kelly ještě párkrát uděří jednoho z bohatejch lidí a pak s ostatními dojde k Alovi.
AL) Ve jménu všech Bundů na celým světě prohlašuju tuhle oslavu za otevřenou pro všechny lidi! Peggy, seber jídlo, aby ho nikdo nevzal a sbal dárky pro Sedmu.
BUD) Tati, jak Sedma uzemnil toho kluka! To je pěknej ďábel.
KELLY) Jo a kdo ví – třeba bude i dost hloupej, že jo?! Myslím, že je to pravej Bunda.
AL) Já taky. Prohlašuju Sedmu oficiálně za Bundu! Dáme si společně “hurá Bunda”?
BUNDOVI) Hurááá Bundáá!!!
KONEC