Ženatý se závazky

Epizody 68 a 69

It´s a Bundyful Live (412 – 413)

Přepsal Luke Bunda

ÚVODNÍ ZNĚLKA

Záběr na Bundovic barák, Hraje vánoční koleda.

Pak následuje záběr do baráku. Peggy sedí na gauči a čte si, Kelly si hraje se na gauči se žvejkačkou a Bud si na křesle strká něco do nosu. Pes Buck má v hubě panáčka Santa Clause. Náhle je slyšet přijíždějící auto.

ALŮV HLAS) Né! Bože můj!!

PEGGY) Táta je doma.

BUD a KELLY) Hm…

Vejde Al.

AL) Nesnáším vánoce! Obchody jsou plný ženskejch a dětí, není slyšet nic jinýho než: Já chco tohle!! Kup mi to! To musím mít! A k tomu děti. A všichni u mýho obchodu protože zrovna tam stojí ten Santa Claus a zvoní se svým pitomým zvonkem. Jako byste mohli přehlídnout stopadesáti kilovýho alkoholika v červenym. Ho ho ho – celej den! Tak jsem šel ven a po dobrym mu říkám, aby s tim zvoněním přestal. A on se po mně ohnal. Tak jsem ho vzal hákem do toho tlustýho břicha a spad. Fousy mu spadly, všechny děti začaly brečet a špatnej sem byl já.

PEGGY) Á, zlato, já vím co by ti udělalo dobře, ale já tě nikdy neopustím, ani za milión let. Tak Ele, jaký sou leto rodinný plány na vánoce?

BUD) Pětkrát prázdnej talíř?

PEGGY) Čtyři plácnutí do větru?

KELLY) Tři mávnutí chlupama z nosu.

BUD) Dvě hladový děti?

PEGGY) Jedna netknutá žena... [směje se]

AL) Tak tohle si myslí ti, co říkají „všechno se jí tak horký, jak se to uvaří“. Koukejte, vím že ste v loni nedostali vše, co jste chtěli. Viděl jsem vaše smutný obličeje.

PEGGY) Jak? Vždyť si nebyl doma. Hrál si s kamarádama kulečník.

AL) Vy jste dělali smutný obličeje i druhej den. Ale letos to bude jinak. Kdopak tady ví, co je to vánoční klub? Co?

PEGGY) Neni to jak hlupáci dávaj do banky peníze, aby dostali dvouprocentní úrok místo pěti, který je normální?

AL) Ne. Tak já jsem se do toho klubu taky dal a letos se mi povedlo našetřit slušný penízky, víš? Takže navíc k naší každoroční hostině v naději, letos budou dárky.

PEGGY) To není možný!!

KELLY) [vesele] Dostaneme dárky!!!

PEGGY) Ele, že si neděláš srandu. Víš jako když jsme spolu chodili a ty si říkal „drž se mě, bejby, uvidíš kam to dotáhnu“.

AL) Pamatuju si, že sem to říkal, jenže jsem to neříkal tobě. Vánoce nejsou doba litování. Na to jsou výročí rodiný, no... pojďte, dáme si Bundovský vánoční pokřik.

Všichni daj ruce k sobě.

VŠICHNI) Jůůů Bundáááá!!

Zazvoní zvonek u dveří.

AL) To budou koledníci. Mohli by něco chtít. Bude, zhasni. Zalehnout!!

Bud jde zhasnout.

BUD) Tohle jsou Rhoadesovi! Připravíme smradlavou bombu??

KELLY) Ne, pusť je dovnitř. Třeba nesou dárky!

Bud zas rozsvítí a pustí dovnitř Steva a Marcy

STEVE a MARCY) Veselé vánoce....

Bundovi se na Marcy a Steva vrhnou a začnou je šacovat a prohledávat.

AL) Prázdný ruce.

Bundovi nic nenašli.

MARCY) No tak, kdo mi sebral snubák?!!

Někdo hodí Marcy zpět snubní prsten.

MARCY) Děkuju.

STEVE) No já totiž přišel jen popřát veselé vánoce, protože tady nebudu, kvůli tomu, co už jsem slíbil.

MARCY) Ano, on tráví vánoce s maminkou, víte?

BUNDOVI) Óóó...

STEVE) Proč se s matkou nesnesete, Marcy?

MARCY) Ta ženská si na mě věší kabát.

STEVE) A co tvoje matka a to její „juj, promiň Steve, já nevěděla, že se sprchuješ“.

PEGGY) Marcy, nechceš kafe?

MARCY) S chutí.

AL) Hele, já bych si dal taky!

PEGGY) Á, to je mi líto brouku, je tam jenom na dvě. Děti, chcete taky?

STEVE) [k Alovi] Proč sou manželky tak žárlivé na vztah mezi mužem a jeho matkou?

AL) No viděj někoho, kdo se o tebe stará a to je žena.

STEVE) Jo. Moje máma dokonce nechala Marcy instrukce, jak pečovat. Jenže už týden po naší svatbě, hádej kdo si myl vlasy sám?!

Z venku se ozve zatroubení auta.

STEVE) To musí být muj taxík. Veselé vánoce drahá! Pojď mi dát pusinku!

Steve chce políbit Marcy, ale z venku se ozve jeho matka. Steve tedy rychle jde.

STEVOVA MATKA) Dělej Steve!

STEVE) Letim mami!

Steve odejde pryč.

MARCY) Jeho matka přijela ze Cincinatti, aby ho vyzvedla??

BUD) Páni, kdyby tam tak potřebovali starostku...

MARCY) Peggy, co mám dělat? Měli jsme zítra totiž jít na večírek do mé banky. Nemůžu tam jít sólo. Co by lidi řekli?

AL) Marcy, poslechni si jednu radu. Neztrácej čas tím, že chceš co nemáš – hezkej vztah s mužem, pěkný vlasy, dobrý dispozice, ženskou postavu... místo toho mysli na to, co máš. A když na něco příjdeš, dej mi vědět – mě nic nenapadá. Hezký vánoce! [směje se]

PEGGY) Ele, pojď sem, o vánocích by sis neměl dělat legraci z někoho, jehož život se právě rozpadá. Víš kolik lidí, co sou na tom mnohem líp než ona, se v téhle době pokouší o sebevraždu? Měl bys jí říct něco hezkého. I kdybys to nemyslel vážně. [k Marcy] Moc ti to sluší, Marcy.

AL) Nó...

PEGGY) Já ti řeknu, co bys měla udělat – měla bys na ten večírek jít bez Steva. Buď divoká! Odvaž se! Představ si, že si zase svobodná! Tancuj na stole, proháněj chlapy! [řve] Mávej svou rudou kšticí jako korouhví a pak se vypni a potom.... [hluboký nádech] a řekni „jsem vdaná – jdi domů“. Jednám tak.

Peggy odvádí Marcy z domu.

MARCY) Asi máš pravdu. Půjdu na ten večírek, ale nebudu se bavit. Né, né, budou to ty nejhorší vánoce co jsem kdy zažila. Skončím sama a budu sedět po tmě – tedy pokud mě nepozvou nějací ...

PEGGY) Né.

Peggy zabouchne před Marcy dveře.

PEGGY) Chudák Marcy, mě je jí tak líto. Ach Ele, my budeme opravdu mít dárečky?!!!

Všichni se radují.

AL) Jo, že váháš?!! Zejtra ráno vyzvednu peníze. To budou nejlepší vánoce všech dob, který Bundovi měli.

Blíží se koledníci.

KOLEDNÍCI) Nésém vám noviny...

AL) Zhasněte!!

Bud zhasne a Bundovi se schovaj za gauč.

KOLEDNÍCI) .... poslouchejte. Z Bétlémské krajiny.... [zaklepají] My víme že tam jste!!!

STŘIH – U Bundů v ložnici

Al leží v posteli. Z koupelny příjde Peggy v noční košili a má na sobě velkou mašli.

PEGGY) Hů Ele! Pojď si rozbalit svůj vánoční dárek!

AL) Kde je?!

PEGGY) To jsem já, blbe.

AL) Ale Peggy, jak můžeš čekat, že budu bez sebe radostí, když mi zabalíš starej krám, se kterým si nehraju rád.

Peggy si vleze do postele.

PEGGY) No tak Ele. Vzruš mě, jak to dovedeš jen ty. Ukaž mamince knížku toho vánočního klubu!

AL) Dobře, ale jenom jednou... [ukáže Peggy šekovou knížku] No co?

PEGGY) Á... ještě Ele!! Ještě!!

AL) Ty nikdy nemáš dost, že jo?!

PEGGY) Ó, byl si fantastický! Pojď se pomazlit.

Al obejme Peggy kolem ramen. Peggy ucítí Ala J

PEGGY) Ó, ta sprcha asi nepřichází v úvahu, viď? Myslím, že deodorant by byl na tohle příliš krátkej. Vezmu sprej na hmyz.

Peggy odběhne do koupelny. Do pokoje příjde Bud a začne se usmívat.

BUD) Tati, nemoh jsem spát. Ty musíš mít strašný dilema – vtip je, že máš dvěstěosmdesát dolarů, ale jak je rozdělit? No, možná dokážu pomoct. Víš, nerad ti to říkám tati, ale Kelly tě nemá ráda. Nikdy neměla a nikdy nebude.

AL) Ale ty jo, viď? Ty určitě.

BUD) Z celého srdce! Ale zpátky ke Kelly. Jak bychom jí mohli potrestat? Jak, jak jak jak... [dělá že přemýšlí] už vím! Vsadím se, že když utratíš všechno pro mě a pro ní nic, bude to pro ní výchovná lekce. Tak nezapomeň tati – letos, když vyslovíš vánoce, říkáš BUD! [dá Alovi pusu]

Bud odejde.

AL) Á... jen dál, Kelly...

Příjde Kelly

KELLY) Ahoj tati. Jen jsem ti chtěla říct – zrovna mně volal doktor a tedy já... umírám. Jo, mám moldávii. Doktor říká že už nevydržím.

AL) A kolik času ti zbejvá, melounku?

KELLY) No, jen do vánočního rána. A jediný známý lék je dárek. Víš, za 250, 275 dolarů.

AL) Ale to nebudu mít peníze, abych taky něco koupil Budovi.

KELLY) Já vím. Né že by tě neměl snad rád... jen když pomyslím kolikrát si přál, abys umřel.... ale já nepomlouvám. Ať rozhodneš jakkoli, pro mě je jediná pomoc. [zakašle]

Příjde Bud.

BUD) Já věděl, že tě tu najdu. Co tu votrapuješ?

KELLY) Mám ráda tátu! Co vočumuješ?

BUD) Jdu pozdravit člověka, kterej mi dal život a svoje jméno!!

Bud a Kelly se začnou prát u Alovi postele a Al tak schytá několik ran.

KELLY) Né, to je můj táta!! Né, nechtoho! Né!

Příjde Peggy.

PEGGY) Co se to tu děje!!!!?

BUD) Kelly předstírá, že má tátu ráda!
KELLY) To Bud se tu snaží zhamounit tátovi peníze pro sebe.

PEGGY) Tak dost. Ať už jste oba odtud! A rychle. Táta není tak hloupý, aby uvěřil, že ho máte opravdu rádi. Tak tady přestaňte kňučet. Šup šup, mazat! Tatínek koupí dárky úplně všem! Běžte.

Kelly dá Alovi pusu a s Budem odejdou. Peggy si vleze k Alovi.

PEGGY) Víš, bejt tebou, nekoupím jim vůbec nic, protože já jsem jediná, kdo tě opravdu miluje. A mimochodem Ele, zrovna mě volal doktor. Možná umírám...

Al se chytne za hlavu

STŘIH – U Bundů druhý den

Bud a Kelly jsou v kuchyni.

BUD) Opékačové hřupky, Kelly??

KELLY) Prosím...

Kelly vysepe Budovi na talíř drobečky z opékače topinek. Příjde Peggy.

PEGGY) Táta už šel?

KELLY) Mami, je poledne.

PEGGY) Opravdu poledne? Bože , já tím vzrušením ani nemohla usnout.

Peggy si ze skříně vyndá jídlo, kus ochutná a zbytek vyhodí do koše. Bud a Kelly nevěřícně zíraj.

PEGGY) No vidíte, ani jíst nemůžu. Já se tak těším – dostaneme vánoční dárkyA na vánoce!

BUD) Teda mami, já nechci kazit tu pěknou náladu, ale jestli nám táta dá dárky, nemáme dát taky my jemu?

PEGGY) Bože... to mě nenapadlo. Tady přestává všechna legrace.

KELLY) No já svoje peníze utrácet nebudu. Mám svoje výdaje.

BUD) Copak? Přišla dodávka tvého oblíbeného parfému Kelly? To víš – „šup sem-tam“

KELLY) Jdi si zaplavat do postele.

PEGGY) Tak děti. Tohle jsme si vyříkali na díkuvzdání. Teď musíme tátovi sehnat nějaké dárky. A jak máma vždycky říkávala – nejlepší dárky jsou v tátově skříni.

KELLY) Tak já dám tátovi něco, co ještě nepoužil – jeho zubní kartáček.

BUD) A já mu dám jeho spoďáry.

PEGGY) Ale od své ženy by měl dostat něco zvláštního. To jo. Už vím - já mu dám jeho zimník, co má Buck jako postýlku. To budou ty nejkrásnější vánoce!!

STŘIH – V Gary botách a příslušenství pro moderní ženu. Je čtvrt na dvě.

Kolem obchodu projdou Santové s dětm. Jeden ze Santů ukáže na Ala

SANTA) To je on, děti!! Člověk, který uhodil Santu. Dneska večer mu naházíme pukavce na výlohu.

DĚTI) Jó, ano!!!

AL) Tak si pojď ty tlustoprde! [koukne se na hodiny] Banka! Musim do Marcyiný banky!!

Do obchodu vejde stařenka.

AL) Madam, je mi líto - máme zavřeno. Víte… já musim bejt do tří v bance.

STAŘENKA) No, to bude trvat jen pár minut. [volá ven] Pospěš si mami!!

Přijde ještě starší stařenka.

MATKA STAŘENKY) Dobře.

Al je zoufalej.

STŘIH – o půl hodiny později.

Obě babky si stále vybíraj boty.

STAŘENKA) 14,95 říkal?

AL) Ano!!! Rychle prosím!

STAŘENKA) Mamička má peníze.

Matka stařenky hledá peníze.

MATKA STAŘENKY) Já peníze nemám.

AL) A kdo je má?!!!

MATKA STAŘENKY) [volá ven] Mami!!!

STŘIH – V Kyoto national bank, kde pracuje Marcy.

Všude už je mejdan, lidi pijou alkohol, hudba hraje, Marcy sedí na kopírce a z kopírky lezou obrázky jejího zadku J - zkrátka se všichni baví. Al se marně snaží dostat dovnitř. Strážnej se mu jen směje a ukáže mu, že je za pět minut tři. Marcy pak zamává Alovi, napije se a omdlí J

STŘIH - V Gary botách

Al se smutně vrací z banky. Před obchodem ho přepadnou Santové

SANTA) Tady je, kluci!!!

Santové začnou do Ala mlátit pytlema a pak utečou.

AL) Potřebovals pomoct, co Horovitzi?!! Asi nejsi dost Santa, aby sis sám troufnul

SANTA) [z dálky] Nezapomeň že vím, kde spíš!

AL) A já kde máš prachy!!

Al vejde do krámu. Kolem obchodu procházejí lidé s dárky a smějí se. Al se smutně podívá.

AL v hlavě uslyší hlasy své rodiny

PEGGYIN HLAS) A co máš pro nás k vánocům, tati?

ALŮV HLAS) No rodino, banka byla zavřená – nemám na dárky peníze. Ale rádi mě máte i tak, ne?

Ozvou se výstřely ze samopalu.

Al přestane snít. Do krámu vejde matka ze synem

SYN) Já chci hračky!!

MATKA) Chviličku, zlato. Maminka si chce jen koupit nějaké boty, ano?

SYN) Hračky!! Hračky!!

MATKA) Vy děti si <něco>.

SYN) Hračky!!

MATKA) Drž klapačku, ty ďáble!!! [k Alovi] Bože, co bych za to dala, kdybych se ho na hodinu zbavila a mohla nakoupit v klidu.

Al dostal nápad.

STŘIH – V Gary botách – O chvíli později.

Záběr na ceduli s nápisem „vánoční útulek strýčka Ala – nechte je tady, my je milujeme“. Následuje záběr na svázané děti a na Ala, kterej počítá peníze.

SVÁZANEJ KLUK) Vodu!!

AL) Zklapni!

SVÁZANÁ HOLKA) Tohle vám tedy neprojde!

AL) Neprojde?? Ty buď zticha nebo tě zavřu na záchodě jako malýho Bobbyho.

SVÁZANEJ KLUK) Hele Bundo, my chcem nějakou zábavu!

AL) Dobře, povím vám vánoční pohádku. Pojďte ke strýčkovi Alovi

Děti se snaží jít, ale nejde to, jak sou svázaný.

AL) Tak moc nechoďte. Tak začneme. [začne recitovat] Večer před Ježíškem sněžilo a v tom domě vůbec nic k jídlu ani pro myš nebylo. Táta punčochu kolem krku s parádním nápisem „jestli chceš zítřek přežít, dárky naval sem“. Děti ve svých postýlkách celou noc pikle kuly. Manželka a její vytí mu pěkně s žlučí hnuli. Taťka chtěl vybrat v bance a být jak bůh – zavřeli ale dřív a z plánu zbyl jen blud. S úsměškem na tváři se Santa objevil. Ten starej mazavka ten večer trochu pil. „Santo“, já povídám, „ty si tak veselej. Co pro přátele děláš i pro mě udělej“. „Bundo, nech toho už. Si prodavač bot jen, tvůj synek chmaták malej a dcera děvky kus.“. „Ho ho“, řekl Santa „a co žena tvá?? Vlasy jak kometa s drápama jak nůž!“ A v komín se hned vedral ten veletlustej měch. Vystrčil na mě zadek, já málem ztratil dech. A z dáli zaslech sem jak škodolibě řval – „ženatý se závazky – už nikdy svobodný“. [konec recitace. Děti jsou vyděšeni] A kdopak chce slyšet o zrzavý jezince, která ukradla strejdovi Alovi život??!!

Do obchodu nějaký dítě přivede matky.

DÍTĚ) To je on!!! On nás straší!!!

MATKA) Vy netvore!!!

Matky se na Ala vrhnou a začnou ho mlátit.

AL) Ne!! Ne!! Ne!!

O chvíli později….

Al sedí svázán na židli a jedna z matek zase vrací peníze.

MATKA) A tady máte svý peníze vy..

MATKA 2) Díky.

MATKA) Tak Polly…

MATKA 3) Díky.

MATKA) A vy…

MATKA 4) Díky.

MATKA) A vy…

MATKA 5) Díky.

MATKA) Vy taky.

MATKA 6) Díky.

MATKA) [k synovi] Tak Frankensteine, rozluč se se strejdou Alem!

Synek dojde k Alovi, kopne ho do holeně a pak i s matkou odejde.

MATKA) Ty kluku….

ROZHLAS) Vážení kupující, naše obchodní středisko právě zavírá, aby se prodavači dostali domů a mohli být se svými milovanými rodinami.Děkujeme že jste u nás nakoupili. Veselé vánoce a dobrou noc.

KONEC 1. části (pozn: V České verzi jsou oba díly vysílány za sebou bez přerušení, takže vlastně tam nepostřehnete konec první části).

STŘIH – U Bundů

Peggy sedí u stolu

PEGGY) Kelly, zlato, pospěš si! Táta tu každou chvilku bude s našimi dárky. Jo a oblékla ses na tu každoroční vánoční hostinu v Naději?

Přijde Kelly v minisukni a v krátkym triku.

KELLY) Je to dobrý mami?? Neměla sem je od babičinýho pohřbu.

PEGGY)No srazili nám díky nim dvacet procent z pohřebnýho. Hele, třeba nám dají sebou vánoční mísu. Pojď mi pomoct se sněhovými kornoutky pro tátu. Bude, pospěš si! Bez tebe je nemůžem dělat!

Příjde Bud a nese na lopatce sníh.. Peggy vyndá kornouty.

BUD) Jé, je tu sníh!

PEGGY) Hodnej. Citrónovou??

KELLY) Já.

PEGGY) Podej mi ústní vodu.

Kelly podá Peggy ústní vodu. Peggy pak nabere trochu sněhu do kornoutu, poleje ho ústní vodou a dá zmrzlinu Kelly.

BUD) Já třešňovou!

PEGGY) Dobře. Podej sirup proti kašli.

Kelly podá sirup a Peggy udělá zmrzlinu i Budovi.

PEGGY) [dojatě] Začíná to bejt opravdu jako na vánoce, že jo děti!

KELLY) [k Budovi] Pamatuješ jak sme neměli na sněhový kornouty?

BUD) [setře slzu z oka] Jo život... život je fajn.

Příjde Al.

KELLY) Tati!!

BUD) Tati!!

Bud a Kelly se vrhnou na Ala.

BUD a KELLY) Dej mi! Dej mi! Dej mi!! Dej mi! Dej mi!! Dej mi!!! Dej mi!!

PEGGY) Tak dost děti! Nechte tátu aspoň vydechnout!! A udělejte místo.

Bud a Kelly odstoupí do Ala. Na Ala se vrhne Peggy.

PEGGY) Dej mi, dej mi, dej mi, dej mi, dej mi, dej mi!!

Pak se o Ala začnou děti prát s Peggy.

PEGGY) Kde sou moje dárky?

Všichni se pak začnou hádat.

AL) Né, ne!! To jsme se dostali pěkně daleko od pravýho významu vánoc.Tady de o lásku. O rodinu.

KELLY) Já myslím že je cosi schnilého ve státě Bundovém.

PEGGY) Neboj se. Ani hlupák jako je tvůj táta není tak pitomý, aby přišel domů bez dárků.

Všichni se podívaj na Ala

BUD) Mně se to nelíbí mami.

PEGGY) Jo. Má ve tváři ten výraz „právě se mi podařilo ucpat záchod“.

KELLY) Já myslím že nic nemá.

PEGGY) To zjistíme. [sedne si k Alovi] Tak Ele, já… všimla sem si, že se neprohýbáš pod tíhou dárků pro svou milovanou rodinu? Máš je třeba v autě?

AL) To ne.

BUD) Nebo je dovezou?

AL) Ne.

KELLY) Jsou tedy neviditelný??

Všichni se na Kelly podívaj.

KELLY) Vy ste museli dávat ty lehký otázky. Kdybych se jednou mohla ptát první, byla bych se zeptala, jestli je dovezou…

PEGGY) Pššš. Zlato. [k Alovi] Takže Ele - Dost těch řečí o milované rodině. Co si zase proved?!!

AL) Já k tobě budu upřímnej, Peggy. Šel jsem domů s bezvadnejma dárkama a tu mě obklíčila banda medvědů a indiánů. Vidíš – nevěřila bys, že se spolu snášej tihle… pral jsem se s nima jak lev, ale sebrali mi všechny dárečky. A ulítli kamsi…

KELLY) Jé tati, neublížili ti??

PEGGY) Klid Kelly. [k Alovi] Nosánku, víš, jestli si opravdu přišel bez dárků, nám to nevadí. Že ne, děti?

BUD) Ne mami.

KELLY) Mně vadí.

Bud bouchne loktem do Kelly.

KELLY) Chci říct že ne, mami.

PEGGY) Pohladíme našeho taťku, že děti??

BUD a KELLY) Ano mami!

Peggy hladí Ala.

PEGGY) Tak, už se ti ulevilo, Ele?

AL) Jo, to jo, Peggy.

PEGGY) Tak nám dej ty dárky! Přece máš dárečky, né Ele?

Al se výmluvně podívá.

KELLY) A my jsme ti líbali ruku říkali ti „táto“.

AL) Banka zavřela.

Všichni začnou Alovi nadávat.

BUD) Ty si lotr a né otec!

AL) Já za to nemoh. Dělal jsem co sem moh!

KELLY) Skutečněj táta by přepadl obchod s alkoholem. Tam maj otevřeno do šesti, víš?

PEGGY) Ale děti… táta má jistě dobrý důvod, proč ty peníze nevybral raději už včera. Co řekne vylízaná kysna??

AL) Chtěl jsem úroky za ten den navíc.

PEGGY) Ó, to by bylo tolik?? 3 centy, Ele??

AL) To by byl dárek do kasičky stromu republiky.

PEGGY) Poděkujte tatínkovi, že zkazil další vánoce, děti.

BUD a KELLY) Díky tati!

AL) Heleďte, to že nemáme dárky neznamená, že nemůžeme mít vánoce.

KELLY) Tati, vánoce bez dárků jsou jako díkuvzdání bez pizzy.

PEGGY) No co… já myslím, že mnoho rodin je na tom daleko hůř než my na vánoce. Ovšem ti žijí na stromech a perou se klackama a házej kameny. Ale mám něco lepšího. Pojďme k Dannymu. Mám osm dolarů. To bude dost, aby se tři najedli.

AL) Pche! Tak to asi budeme losovat sirkama. Mně to nevadí, ale myslím že mě se losování netejká, když celej rok pracuju. A šestadvacátýho koupim ty dárky. A budu spravedlivej. Já mám dvě…

Peggy s dětmi mezitím odejdou pryč.

AL) Přineste mi okolek z pizzy!!!

Al si sedne na gauč vedle Bucka a dá si nohy na stůl.

AL) Tak Bucku, kámoši, tak si to oslavíme my dva spolu.

Buck na Ala zavrčí.

AL) Fajn. Fajn, trhni si. Oslavím to samotnej.[začne zpívat] Rolničky, jak kouzlem bych být, v kopytéééch se třpytí sních… zpívej psi! A teď muž co ztrácí rozum - [zase zpívá] Všude láska a štěstí o vánocích… [chytne se za hlavu] Prosím vás, zastřelte mě už někdo!!!

STŘIH – Před Bundovic barákem

KOLEMJDOUCÍ) Hej Bundo! Rodina mi koupila k vánocům novou televizi!! Co dostaneš ty?

AL) No kdybych byl zdejším pošťákem, Donalde Lee, rozbaloval bych jako každej den tvou ženu.

Příjde opilá Marcy oblečená v šatech jako Santa Claus.

MARCY) Ele! Promiň mi Marcy, já jsem Al. Netušíš kde bydlím??

AL) Proč si mě nepustila do tý banky, Marcy??

MARCY) Přece chtěla sem! Ale přišlo na mě takový spaní. Asi sem usnula. Na tohle se musíš kouknout! [marcy vyndá jednu kopii svýho zadku, kterou jí udělala ta kopírka v bance]. Je to nějaká chudinka – byla tak opilá, že si nechala xeroxovat zadek! [směje se]. Má ho uplně každej!! A představ si tu ostudu, až se v pondělí ráno objeví předevšema v práci?!! [zase se směje].

AL) Jo, nezapomínej že sou vánoce. No tak tě odvedeme domů. Zastavíme taxíka, řekni mu, aby tě vzal k doku čtyřicet tři. Běž k prvnímu bezzubýmu chlapovi, co uvidíš. Ukaž mu ten obrázek a si doma.

MARCY) Děkuju Ele. Nikomu to neříkej – ale já budu nejspíš asi zvracet do schránky vašich sousedů. [zase smích]. Vidíš ten vychrtlej zadek?! [zas se směje]

Marcy odejde. Al dojde k oknu, kde jsou ozdobné barevné žárovičky.

AL) Podíváme se, jak svítěj žárovičky.

Al zapne žárovky – jen jediné světýlko se trošku červeně rozsvítí.

AL) No to je skvělý – vodpočívaj tu celej rok a když jednou chcete aby svítily, tak nic. Ach jo. Krásnej život. Já nevim. Někdy si říkám, že by bylo lepší, kdybych se vůbec nenarodil.

Al vyndá šroubovák, dotkne se jednou z drátů, dostane ránu a omdlí.

STŘIH –

Al leží před domem. U něj stojíi nějaký starej chlápek v ošoupaným kabátu a s čepicí (anděl strážnej) a snaží se ho probudit.

ANDĚL) Hej kámo, je ti něco?! Tak se zvedni…

Al se probere.

ANDĚL) Nó, si dobrej. To bude fajn.

AL) Díky kámo. Kdo ty seš?

ANDĚL) Já sem anděl strážnej. Vlastně hledám nějakýho Ala Bundu. Znáš Ala Bundu?

AL) Já jsem Al Bunda.

ANDĚL) [volá do nebe] Néééééé!!! Přestaňte tam nahoře chvilku hrát mariáš!!! Do čeho jste mě to dostali?!!! Co jste mi to provedli vy lenoši!!! [je zoufalej]

AL) Hele kámo, co kdybych vzal svou pistoli a zastřelil tě krásnou stříbrnou kulkou? Líbilo by se ti to, kámo?

ANDĚL) Musíš mně chvilku nechat, Bundo. Poslali mě zachraňit lidskou duši. To je dobrý. Nevadí, vydržim.

Anděl si vyndá placatku s whisky a chce se napít, ale v lahvi není ani kapka.

ANDĚL) [zase volá do nebe] No, mockrát děkuju. Umíš proměnit vodu ve víno a mně nedáš na vzpamatování kapku!!! To je nebe?!!!

AL) Á, já už vim. Vy jste jeden z příbuznejch mý ženy. Já ještě neviděl žádnýho, že by stál.

ANDĚL) Tobě to tedy myslí jak vykastrovanýmu psovi, Bundo. Teď odzírej – jsem tvůj anděl strážnej.

AL) Á, jó… abych se omluvil. Já myslel, že v blázinci malujou. Hele, tak já vemu kytaru, ty zavolej Elvise a prorockujeme se do novýho roku.

ANDĚL) Neprocházím se růžovým sadem, Bundo. Obvykle na vánoce bejvám u Bushe v domě. On stává v bazénu. Čeká na dalšího až skočí do vody. A von nechá vodu zmizet!! [směje se]. Tomu říkám vánoce!! Jo, to sou vánoce, čeče. Jenže teď jsem spadlej z nebe. Chytli mě. Chytli mě když jsem na černo prodával lupeny na Jima Hendrixe. A tak jsem tady. Ale o mně už radši ne. Co mám udělat, abych tě přesvědčil, že sem tvůj anděl strážnej?

AL) Lítej a hrej na harfu.

ANDĚL) Hele, já jsem anděl. Né Tommy Too. Asi zase obvyklá výpomoc, co? Tak něco přej. Cokoliv. Jenom mysli hlavou.

AL) Ať svítěj ty žárovičky.

Anděl jen luskne prsty a žárovky se rozsvítěj. Al je nadšenej.

AL) To je úžasný! Ty seš anděl! Hele, já chci další přání. Nemáš splnit tři?

ANDĚL) Nebuď nenasyta jako prase, Bundo, ano? Tři splňujou pohádkový dědci. Mimochodem – všechno na co nemám doklad strhávaj pak z mýho platu.

AL) Ale di. Splň mi ještě jedno – ty žárovky klidně zhasni a dej mí íá holky!

ANDĚL) Já bych sám seděl a čekal až umřou. [směje se]. Já vím, že si myslíš, žes chudák. Tvoje žena si tě neváží, děti to samý, hezkej den je pro tebe, když se nesetkáš s žádnou novou nemocí nohou… věř mi - máš mý simpatie. Tvůj život je pohroma? Mrkni na ten můj, kámo! Moje žena přibrala padesát kilo ročně, co se vdala. Měli jsme dvě děti, myslim že je snědla. Tak hrozně nerad jsem chodil domů, že sem nosil ceduli „zab mě“! Ale i přes to všechno – milovala mě. Víš jak to vím? Protože mi to řekla!!! Nó!! No jó, když sem byl v práci, milovala mýho otce, mýho bráchu, mýho bookmakera, ale když sem našel zuby mýho dědy ve svý posteli pod polštářem, věděl jsem, že v ráji to není ráj. Tak jsem udělal, co by udělal každej jinej mužskej, Bundo - zrušil jsem pojistku a oběsil se. To sem jí vyjukal, co?!! [směje se]

AL) A ty si tady abys mně pomoh?!!

ANDĚL) No sem, člověče. Koukni, když ti pomůžu, vrátěj mi křídla. A to tam znamená moc. Zvlášť u koček. Když budu mít křídla, můžu si vybrat nějakou co umřela mladá.

AL) No, pro tebe to vypadá skvěle, ale co uděláš pro mě? Ukážeš mi, že můj život moh bejt horší? Jak to uděláš?? Dáš mi dvě manželky a tři děti navrch?? Uděláš ze mě bandu vybledlejch ponožek?!

ANDĚL) Né Bundo, uděláme si malej vejlet. Jak si byl prve zvědavej, ukážu ti, jak by to vypadalo, kdyby ses nenarodil. Dem na mejdan!!

Anděl mávne rukou a dveře Bundovic baráku se otevřou. Al s Andělem vejde. Peggy má na sobě zástěru a vaří. K tomu si prozpěvuje.

AL) Peggy! To sem já a můj anděl!

ANDĚL) Ona neví že tu si, Bundo. Jak když se milujete [směje se].

AL) Počkej – ona VAŘÍ!!! Mně říkala, že je alergická na oheň.

ANDĚL) To je ale divný. Třeba ženský začaly lhát, když sem umřel, né? Teda řeknu ti, jestli začnou využívat sex, aby měly co chtěli, tak to je zlý!

Příjde Bud. Je hezky oblečený, má brýle.

BUD) Dobrý den, mami.

PEGGY) Deš trošičku pozdě, drahoušku.

BUD) Ach ano já vím. Lituji, ale bylo to nutné. Musel jsem cestou domů vyčinit jednomu zlobiči, který měl posměšné komentáře na naše milé spolužákyně.

Bud obejme Peggy.

BUD) Ach mami, kdy si ti muži uvědomí, že ty křehké květinky mají vyrůstat a kvést svobodně.

PEGGY) Jsi opravdu skvělý mladý muž. Bylo správné že sem tě kojila do tvých devíti let. Nepotřebuješ peníze, zlato?

BUD) Ó né. Nikdy bych si od tebe nevzal peníze. Ty a otec ste mi dali ten největší dar – dar života.

AL) [k Andělovi] Ucejtí, když ho nakopnu?

ANDĚL) Né, ale za malej příplatek mu můžu dát obličej vašeho psa.

AL) Vezmeš dluhopis?

ANDĚL) Od tebe ne.

Příjde Kelly. Má na sobě hezké šaty, je hezky učesaná a nese školní brašnu.

KELLY) Dobrý den mami. Sem doma z vysoký!

AL) Cože???!!! Na střední propadla i z oběda!!!

KELLY) Dobrá zpráva – vydají me verše ve francouzském jazyce! [k Budovi]Ach Budricku

Kelly a Bud se políbí.

KELLY) Vypadáš náramně. Ty musíš být mezi dívkami oblíbený.

BUD) No ano. Zlomil jsem pár srdcí a získal tak kamarádky. A ty, drahá sestřičko, stále frigidní panna??

KELLY) Ano, ale potěšení těla zakaluje mysl.

PEGGY) Má pravdu. Já se také šetřila až na manželství.

AL) Ale no tak!! Ani fotbalový mužstvo jí nestačilo!! No a kdo by si jí asi tak vzal, kdyby nebyla takováhle?!

Do domu příjde otexc rodiny Norman Jablonski (hraje ho Ted McGinley, kterej v dalších dílech hraje Marcyina manžela Jeffersona D´Arcyho)

OTEC) [zpívá si] Já viděl mámu líbat Santa Clause…

PEGGY, BUD a KELLY) To je táta!

BUD) Tati!!

OTEC) Rodinko!

KELLY) Tati!!

Otec obejme Peggy.

OTEC) Moje drahá.

PEGGY) Óó….

KELLY) Už zase začínají.

Bud a Kelly se smějou.

AL) [k Andělovi] Ty křídla, co si chtěl …

ANDĚL) Já?

AL) Myslíš že by sis je moh udělat z jeho ledvin?

ANDĚL) Hele, s tím si nedělej starosti, Bundo. Mrk jsem do budoucnosti – v šedesáti má žaludeční vředy. Áá… to si ty. Promiň, promiň….

OTEC) Tak, jaký byl den?

PEGGY) Ó, nádherný. Jako každý co se známe.

AL) Jsem já jedinej, kterej musí pít žluč??

PEGGY) Ale miláčku, bohužel sem nestačila dodělat vánoční pečivo. Chytla jsem se dnes s prodavačem bot.

AL) A už je to tady - opustí ho! Prodavači bot žádná neodolá.

PEGGY) Jen jsem si pár hodin zkoušela jeden pár bot a on začal být nevlídný. Byl to nevychovaný, zapáchající a nezvdělaný člověk.

OTEC) Hrůza že nějaký dospělý muž žije z prodeje bot [směje se]. Ale vzpomeňme biblický příklad – tak dlouho lamentoval, že nemá žádné boty, dokud nespatřil muže co je prodává. Ale vsadil bych se, že jste zvědavý na vaše dárky.

BUD) Ale otče, ty nám nic dávat nemusíš.

AL) Cože??!!!

KELLY) Ach ano. Tvoje láska a péče po všechny ty roky jsou pro nás nad veškeré dary světa.

OTEC) [dojatě] Ach.. já… já vás neskonale miluju.

AL) [k Andělovi] Tohle byla sranda, ne?? Co uděláme příště?? Vrátíme se v čase do dne, kdy sem měl bejt počatej a budeme koukat, jak si můj táta bere kondom??!

ANDĚL) Já už v čase necestuju. Jsem z toho urvanej. Kromě toho Bundo – ty si chtěl vidět jakej by byl život, kdyby ses nenarodil. Tak se zaškleb a vydrž to.

OTEC) Rodino, musím vám něco zdělit. Mám pro vás vánoční dárek, ale pro všechny společný. Sledoval jsem jak léta trpíte v téhle ratejně [míní Bundovic barák]. Leč roky jsem šetřil a spolu s tím, co mám vydělala šitím, to stačilo abych mohl koupit nový dům. Řekněme raději vilu. Tak co kdybychom si dali „Hurá Jablonski“?!

Peggy, Kelly, Bud a otec si dají „Hurá Jablonski“ (Jakou Hoouuu Bundaááá)

PEGGY) Á, Normane, to jsou nádherné vánoce. Pojďme si říct, jak se všichni máme rádi. Děti…

Všichni se obejmou.

OTEC) Mám tě rád.

PEGGY) Mám tě ráda.

KELLY) Mám tě ráda.

BUD) Mám tě rád.

OTEC) Mám tě rád

PEGGY) Mám tě ráda

KELLY) Mám tě ráda

BUD) Mám tě rád.

Pak začnou jeden přes druhýho říkat „Mám tě rád“. Al je šokovanej.

AL) Tohle… tohle je ta kapka, která přetekla.

ANDĚL) Promiň Bundo, zklamal jsem tě. Měl jsem ti ukázat proč bys měl žít, ale nemám jedinej důvod.. Takhle mi ty křídla nedaj. A víš jakou nahoře vyfasuješ ženskou na vození ve vojetině?? Stejně jetou, jakou si nucenej jezdit tady u vás dole. Bože já mám život…

Anděl dojde k Peggy a šáhne jí na zadek. Peggy ale nic nemůže cítit

ANDĚL) Necejtí nic…

AL) Počkej s tím. Já se chci vrátit ke svý rodině.

ANDĚL) Proč?

AL) Koukni se! Jsou šťastný. Svět je jim volnej. Myslíš že to dopustím po vší tý hrůze, kterou mi připravili v mým životě s nima?!! Já chci moc žít!!

ANDĚL) [nadšeně] Bundo!! Myslíš to vopravdu?!! To znamená že budu andělem!! Dostanu svoje křídla! Budu skutečný anděl!! Ale nejdřív… nejdřív se mrknu na svou ex-manželku.

AL) Tys jí měl fakt rád, co?

ANDĚL) Ne. Né, já jenom chci postavit porci kotlet tak, aby na ní nedosáhla těma vepřovejma prstama. A pak, až se s tím pětisetkilovým zadkem nahne nad stůl a zvedne svý tři brady, aby si jednu mohla nacpat do pusy, proměněj se ve mě. V dvacetiletýho prohnilího vojáka!!! Jak se ti to líbí Thelmo!!!! Taťka je doma na vánoce!!! Ty prase!!! Ty jeden tlustej červe!!!! Hááá!!!

Anděl zmizí. Al se probere před svým barákem. Peggy, Kelly a Bud se vracejí z naděje.

PEGGY) Ele, vstávej!

AL) Peggy, ty mě znáš?!

PEGGY) No ovšem že tě znám, né? Proč ti asi nepomáhám vstát?! Pojďte děti, jdeme dovnitř. Váš táta tady chytne zápal plic, bude na nás kašlat a všichni budeme nemocní. Uhni Ele!

BUD) Ty si na nic!

Bud, Kelly a Peggy vejdou do baráku. Al vstane a jde rychle za nima.

AL) Bude, rychle, co je důležitější – peníze nebo láska?

BUD) No peníze, tati. Lásku si pujčim.

Al se směje.

AL) Kelly, honem, barva pomeranče?

KELLY) E… není víc možností?? Mám odpovědět rovnou z hlavy??

AL) [vesele] Né, netrap se tím melounku.. Peggy, upeč mi vánoční cukroví!

PEGGY) Trhni si, Ele.

AL) A moc rád. [směje se].

PEGGY) A já jsem ráda, že máš dobrou náladu. Víš, u Dannyho zvedli ceny za vánoční mísy o padesát centů, tak jsme museli zase do útulku pro bezdomovce na jejich hostinu. Mockrát ti děkujeme Ele. To byly moje nejhorší vánoce v životě.

BUD) Jo, moje byly taky na houby.

KELLY) Normální pomeranč myslíš?

Al pohladí Kelly.

AL) Zase mám rodinu pohromadě!

HLAS ANDĚLA) Tak jsem zpátky v nebi! Otevřete bránu. Jak to myslíte „kde mám oznak“? V kufru. [nešťastně] Oni ztratili můj kufr!!! Ááááá….

KONEC